Prakademik

Výzkum Dana Arielyho - zúčastněte se!

2010-08-05T12:37:00.000+02:00

Možná znáte Dana Arielyho, nebo alespoň jeho knížky z oblasti behaviorální ekonomie. Jedna z jeho knih - Jak drahé je zdarma - už vyšla i v češtině. Je to velmi zajímavá osobnost, už jenom jeho životní příběh je dost inspirující.

Snaží se o pochopení základů lidského ekonomického chování, především jeho iracionality a důsledků, které to má (viz níže uvedené video). A k tomu mimo jiné dělá řadu výzkumů - přičemž jeden z dotazníků jsem pomáhal překládat do češtiny a tudíž bych chtěl všechny požádat o vyplnění. Dotazník je plně anonymní a najdete ho na této webové adrese. Určitě tím pomůžete ve věci, která má smysl.

Konference CITEM 2010 a správa příspěvků pomocí Google Docs

2010-07-12T15:16:00.000+02:00

V současnosti připravujeme s kolegy na fakultě i z australské Victoria University konferenci CITEM, která je zaměřena na mezinárodní obchod, vzdělávání, cestovní ruch a marketing. Konference se bude konat v prosinci 2010 a předpokládáme účastníky z řady zemí.

Pro tuto konferenci jsme potřebovali vyřešit nějaký jednoduchý a snadno využitelný systém pro správu příspěvků, jejich recenzí a odesílání informací účastníkům. Mohli jsme samozřejmě použít již hotové systémy, ale k nim bychom museli mít webhosting - což není složité, nicméně by se všichni zase museli učit něco nového. Proto jsme se přiklonili k využití Google Sites/Weby pro webové stránky konference a Google Docs pro samotnou správu příspěvků.

Poprvé využíváme ale nejen standardní funkce - webový formulář a tabulky. Navíc jsme pro automatizaci procesů recenzí na příspěvky a odesílání informací účastníkům napsali vlastní skripty. Takže po vyplnění formuláře s novým příspěvkem se účastníkovi automaticky odešle potvrzení přijetí včetně přiřazení čísla příspěvku a informace odejdou také odpovědným členům organizačního výboru (příklad, ze kterého jsme vyšli při tvorbě skriptu, je zde).

Také se díky výše uvedenému příkladu velmi jednoduše podařilo vyřešit workflow týkající se recenzí příspěvků. Jedná se o výběr recenzentů někým z organizačního výboru (seznam vč. emailů je na samostatném listu v téže tabulce jako příspěvky samotné) a následné automatické vygenerování a odeslání e-mailů s názvem příspěvku a rozšířeným abstraktem pro slepou recenzi. Poté, když se výsledek vrátí, je následně vygenerován a odeslán e-mail autorům ohledně výsledku recenzního řízení.

Všechny skripty jsou poměrně krátké (okolo 20 řádek), první se spouští automaticky na základě odeslání formuláře, ostatní se spouštějí ručně z menu. Je sledován stav řešení jednotlivých příspěvků a ostatní členové organizačního výboru konference se díky svým předchozím znalostem práce s Google Docs nemusejí učit nic významně nového. Celkově lze tedy říci, že je to řešení jednoduché, levné a plnící svůj účel.

Jak mohou pomoci simulátory v retailingu?

2010-05-12T11:05:00.001+02:00

Po několikaletém úsilí jsem konečně zdárně dotáhl do konce své doktorské studium a obhájil jsem dizertační práci Využití multiagentních přístupů pro analýzu retailingových příležitostí a hrozeb.

V rámci této práce jsem vyvinul počítačový systém pro podporu rozhodování - manažerský simulátor. Inspiroval jsem se do značné míry používáním strategických scénářů podle Philipa Kotlera a Johna A. Caslioneho, což je systém řízení, který tito autoři navrhují ve své nové knize Chaotika (anglicky zde) pro management a marketing v turbulentním prostředí.

Simulátor zahrnuje i některé funkce optimalizačního charakteru a včetně obecné metodiky jeho použití by měl pomoci právě při definování a analýze různých scénářů, které jsou specifické pro retailery (především s ohledem na FMCG). Dokáže tak při odpovídající kalibraci poměrně rychle pomoci při hledání odpovědí na následující otázky:

Kde a s jakým profilem otevřít vlastní novou prodejnu, aby se maximalizoval požadovaný potenciál? Potenciálem k maximalizaci jsou například zisk řetězce, tržby, tržní podíl nebo ztráty konkurentů.
Co se stane, když konkurenti postaví novou prodejnu nebo změní profily svých prodejen stávajících (ceny, složení sortimentu, značky)?
Co se stane, když se změní chování zákazníků? Jde zejména o jejich kupní sílu, příslušnost k segmentům a tomu odpovídající nákupní chování.

Simulátor vychází z takzvaných multiagentních přístupů, které umožňují modelování a simulaci trhu na úrovni jednotlivých domácností a prodejen, včetně zahrnutí prostoru a času. Takže nezaniká heterogenita a je možné vzít v úvahu například i vlivy cestovního ruchu.

Je snadno rozšiřitelný a plánuji do něj například v dohledné době zahrnout některá specifika multikanálového retailingu. A rád bych v tomto ohledu spolupracoval s firmami, kterým by simulátor mohl být užitečný, aby se nejednalo pouze o teoretizování :-) Máte-li zájem vědět více, ozvěte se mi.

Detailnější přehledová prezentace, kterou jsem použil u obhajoby, je k dispozici níže.

Dizertační práce - Využití multiagentních přístupů pro analýzu
retailingových příležitostí a hrozeb on Prezi

Výzkum podnikatelských triků - znáte nějaké?

2010-05-08T18:38:00.000+02:00

Zakládání nových podniků je obtížné, protože zákazníci a obchodní partneři neradi spolupracují s podniky v jejich počáteční, riskantní rozvojové fázi. Podnikatelé používají tvůrčí techniky pro překonání toto období, i když ty mohou někdy být z hlediska etiky problematické. Přesto jsou tyto triky efektivními nástroji, neboť bez nich by podnik třeba vůbec nepřežil.

Zajímalo by mne, jestli jste se někdy s takovými triky setkali, případně jste je třeba i sami při začátku svého podnikání použili. Výzkum je samozřejmě plně anonymní a můžete zde poté čekat i některé ze zajímavých výsledků.

Dotazník k tomuto tématu je zde, prosím vás tímto o jeho vyplnění.

iRiver Story - první zkušenosti a malý návod, jak nastavit češtinu v EPUB

2010-04-20T17:54:00.004+02:00

Když tak delší dobu sleduji mánii ohledně čteček elektronických knih, jako je Kindle a aktuálně Apple iPad, rozhodl jsem se, že si taky jednu pořídím.

Dlouho jsem vybíral. Přemýšlel jsem o Kindle, především kvůli použití jiné zobrazovací technologie než je podsvícený LCD displej (který má iPad, iPhone a notebooky). Přece jenom jsem chtěl mít možnost číst i venku a výdrž na baterie cca 9000 otočení stránek je také výborná vlastnost - dobíjet a hlídat další zařízení, když mám iPhone, se mi opravdu moc nechce.

Nakonec mne ale zlákal iRiver Story (koupil jsem zde). Je podobný jako Kindle, ale narozdíl od něj se dá koupit v ČR s dvouletou zárukou a má slot na SD karty. Vzhledem k tomu, že čtečku využívám i na čtení studentských prací ve formátech doc, docx a pdf, je to vhodný způsob, jak sebou netahat další USB kabel pro přenášení souborů. Tyto formáty lze navíc na této čtečce zobrazit i bez převodu do jiného formátu - sice to má své mouchy (chybí přiblížení v pdf při zobrazení naležato), ale je to v řadě případů dostatečně dobře použitelné.

Zároveň se mi i líbilo, že se poměrně často objevuje nový firmware, který přidává další funkčnost. A v neposlední řadě zařízení běží na linuxu a firmware je otevřený, takže se dá upravovat.

Se čtečkou jsem nadmíru spokojen. Funguje svižně a čte se na ní opravdu dobře. Samozřejmě je ale problém s texty pro čtení. Ani tak ne s cizojazyčnými - ty si lze koupit na internetu snadno ze zahraničí, ale s českými. Těch se dá legálně získat poměrně málo, obzvláště současných (pominu-li bakalářské a diplomové práce mých studentů, které pro mne znamenají přečíst řádově tisíc stran ročně) - mezi zajímavé zdroje patří například Městská knihovna v Praze nebo Palmknihy. Vydavatelé však v tomto směru příliš aktivní nejsou. Nu což, budu si kupovat knihy v cizině, stejně je řada zajímavých knih v originále lepší :-)

Jak jsem ale také posléze zjistil, každá čtečka pracuje se standardními formáty pro elektronické knihy (např. EPUB) poněkud odlišně. Takže i když si stáhnu z Městské knihovny v Praze knihy ve formátu EPUB, což je prakticky zazipované HTML, iRiver Story českou diakritiku nezobrazí správně, ačkoliv jsou texty kódovány v unicode.

Hledal jsem, hledal, ale dlouho jsem nebyl schopen rozumně vytvořit EPUB texty se správně zobrazenou češtinou. Pouze ručním zásahem a vložením fontů do EPUBu. To sice funguje bez ohledu na typ čtečky, ale je to zdlouhavé, složité a každá kniha pak znovu obsahuje fonty prakticky zbytečně (zvlášť, když si je převádím do tohoto formátu sám). U jiných čteček většinou existoval jednodušší způsob - komfortní konverze pomocí programu Calibre s patřičným nastavením - především díky uvedení správné cesty pro použití jiných než standardních fontů.

Nakonec jsem na řešení i na iRiver Story přišel. Díky komunitě OpenInkPot, která analyzovala firmware použitý v této čtečce jsem objevil fungující postup a umístění složky fontů:

Do složky fonts v hlavní paměti Story se nahrají příslušné nové unicode fonty - já používám například Droid Serif (lze stáhnout zde), tj. zkopíroval jsem si tam soubory DroidSerif-Regular.ttf, DroidSerif-Italic.ttf, DroidSerif-BoldItalic.ttf a DroidSerif-Bold.ttf. Tyto fonty se dobře čtou na elektronických displejích - není však problém například použít i Times New Roman.
V Calibre je potřeba nastavit v možnostech převodu do formátu EPUB Extra CSS, pro výše uvedené fonty například následovně:
@font-face { font-family: serif; font-weight: normal; font-style: normal; src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Regular.ttf); } @font-face { font-family: serif; font-weight: bold; font-style: normal; src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Bold.ttf); } @font-face { font-family: serif; font-weight: normal; font-style: italic; src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Italic.ttf); } @font-face { font-family: serif; font-weight: bold; font-style: italic; src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-BoldItalic.ttf); } body, p { font-family: serif !important; line-height: 125%; margin-top: 6pt; }
Poté stačí překonvertovat zdrojový text na EPUB a čeština by měla fungovat tak, jak se patří (pozná-li Calibre kódování češtiny u zdrojového dokumentu). Se všemi výhodami formátu EPUB, jako je například rychlost zobrazení a změna velikosti textu.

Prakticky je důležité především zachovat správně cestu u src a případně změnit jméno souboru fontu pro jednotlivé varianty (normální, tučné, kurzíva, tučná kurzíva).

V popisu svých zkušeností se čtečkou budu dále pokračovat, už se těším, až sám nějaké výukové texty pro použití ve čtečce vytvořím - myslím si, že je to začátek smysluplného studia z elektronických textů :-)

Jak na projekt pomocí Google Apps?

2010-04-05T20:28:00.001+02:00

Poté, co jsem se zahloubal do Google Apps jsem si řekl, že by možná popis fungování tohoto prostředí pro podporu řízení a komunikace projektu mohl někoho zaujmout, zejména s ohledem na to, že je to levné a poměrně uživatelsky přítulné řešení. Berte to tedy jako malou případovou studii.

V únoru odstartoval projekt Asociace pedagogů základního školství ČR, který se jmenuje Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech. Je financován z ESF, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a jednou z jeho zajímavostí jsou například reálné podniky, které v rámci něj vznikají na základní škole.

V tomto projektu jsem zástupcem manažera projektu a mimo jiné řeším problematiku stanovení pravidel a systému fungování spolupráce mezi členy projektového týmu (na dobu tří let, cca 15 - 20 lidí, často ve více různých rolích najednou, rozmístěných prakticky po celé ČR).

Dopředu jsem počítal s tím, že použiji nástroje Google pro řešení celé řady záležitostí online, ale musím říci, že i přesto mne praktické možnosti Google Apps pro vlastní doménu opravdu mile překvapily. Předtím jsem totiž používal pouze jednotlivé nástroje, jako jsou například Google Weby, Google Dokumenty a obligátní Gmail.

Výsledkem mého snažení o efektivní využití všech nástrojů jsou jednak veřejně přístupné webové stránky projektu, jednak uzavřený intranet určený pouze pro projektový tým. Celá technická i obsahová příprava znamenala včetně vymyšlení způsobu fungování a naplnění základním obsahem pouze několik málo dní práce.

Vyzkoušel jsem během této krátké doby celou řadu variant, včetně využití dalších nástrojů třetích stran propojených s Google Apps. Zajímavá se mi například jevila služba Zoho Projects, ale nakonec jsem ustoupil od příliš sofistikovaných řešení především s ohledem na uživatele, jazyk a náklady.

Rozhodl jsem se tedy využít pouze Google Apps samotné, a to následovně:

Gmail pro jednotlivé e-mailové adresy členů týmu.
Sdílený kalendář pro plánování a záznam důležitých událostí.
Sdílené kontakty pro udržování jednotné databáze adres osob uvnitř i vně projektu.
Google dokumenty pro udržování "živých" dokumentů projektu, které se často mění (např. přehled čerpání rozpočtu, rozpad klíčových aktivit projektu na dílčí úkoly a sledování jejich plnění).
Web pro veřejné stránky projektu - na adrese www.vcele.eu.
Web pro intranet projektu - na adrese projekt.vcele.eu (přístupné pouze pro projektový tým).

Pozastavím se poněkud nad strukturou intranetu projektu. Ta mi dala asi nejvíc práce, protože jsem zvažoval na jedné straně funkčnost a na druhé straně maximální jednoduchost využívání pro všechny spolupracovníky včetně mne jako tvůrce. Technickými detaily se přitom není ani příliš nutné zabývat, protože funkčnost je typicky vyřešena použitím patřičné šablony stránky (Oznámení, Úložiště souborů, Seznam, Webová stránka), případně vložením Google dokumentu do těla stránky pomocí miniaplikace.

Nakonec jsem po vyzkoušení různých variant zvolil pro intranet následující strukturu:

Aktuality a vzkazy - prakticky nástěnka, kde mohou všichni psát své vzkazy (šablona Oznámení).
Kalendář - zobrazení výše uvedeného kalendáře projektu v rámci jedné stránky (miniaplikace Kalendář).
Klíčové aktivity - na první úrovni je vidět harmonogram jednotlivých klíčových aktivit, na podstránkách jsou jejich popisy v souladu s projektovou žádostí, cíle, které je třeba naplnit a rozpad aktivity na dílčí úkoly - vytvořeno jednoduše v tabulkách v rámci Google Dokumentů.
Postupy - návody pro použití intranetu, popis vybraných pravidel pro fungování projektu (šablona Oznámení).
Rozpočet - přehled o čerpání rozpočtu a žádosti o nové čerpání. Propojeno s tabulkami v Google Dokumentech.
Soubory - rozdělené do složek (podstránek) formuláře, loga a grafika, příručka příjemce, prezentace ... Výborné je především sledování verzí souborů a možnost jejich popisu (šablona Úložiště souborů).
Úkoly - přehled úkolů a jejich plnění s vlastní definicí jednotlivých položek (šablona Seznam).
Na domovské stránce je pak zobrazení 5 nejnovějších aktualit a 10 nejaktuálnějších úkolů k řešení.

Počítám s tím, že uvedená struktura se zřejmě bude postupně rozšiřovat s tím, jak se objeví některé specifické problémy. Prozatím například nejsou zahrnuty do intranetu formuláře, které umí Google Dokumenty řešit moc pěkně.

Určitou nevýhodou tohoto řešení nicméně může být to, že nelze nastavit podrobněji úroveň přístupových práv. Uživatelé tedy mají buď přístup k editaci všeho, nebo pouze ke čtení všeho.Jediným řešením, na které jsem v tomto smyslu přišel, je cílené využití Google Dokumentů, u kterých se dá nastavit přístup detailněji. Ale prozatím jsem to ještě prakticky nevyzkoušel.

Existuje ovšem i řada speciálních vychytávek, které do určité míry kompenzují výše uvedenou nevýhodu. Například ukládání verzí, takže kdykoliv je možné se vrátit k předchozí verzi stránky. A výborné je také upozorňování na změny stránky e-mailem. Takže každý uživatel, který chce být informován například o změnách v úkolech, si to může snadno nastavit.

Google Apps jsou navíc službou, která se neustále vyvíjí. Takže třeba, doufejme, v nepříliš vzdálené budoucnosti přibude možnost filtrování v seznamech (byla by to skvělá věc pro vyfiltrování úkolů) i různé možnosti přístupu na úrovni jednotlivých stránek. A když ne, pořád je možné řadu věcí poměrně snadno doprogramovat jako miniaplikaci.

Výsledek je prozatím, myslím si, dostatečně dobrý (i když vždy je co zlepšovat). Svědčí o tom i reakce ostatních spolupracovníků na projektu. Ale to nejlepší na konec jsou náklady. Pominu-li svůj čas, jsou aktuálně 36 Kč včetně DPH za .eu doménu :-)

Jsou vysoké odměny zabíjákem inovací a tvořivosti?

2010-03-29T23:00:00.001+02:00

Na blogu Lemonade (díky!) jsem narazil na hodně zajímavé video z TEDu o motivaci a tvořivosti. Je opravdu inspirativní - je v něm poukazováno na to, jak vidina velké odměny v podstatě působí při řešení úloh vyžadujících myšlení a tvořivost kontraproduktivně a zhoršuje výsledek.

Zajímavé jsou příklady, které Dan Pink ve své přednášce uvádí. Mimo obligátního Google a možnosti je zaměstnanců pracovat na svých vlastních projektech, zmiňuje i americkou firmu, která nemá vůbec žádnou stanovenou pracovní dobu.

Proč to podle něj funguje? Protože vnější stimulace (odměna) je úspěšně nahrazena motivací vnitřní. A aby to fungovalo, je potřeba cukr a bič nahradit autonomií, mistrovstvím a smysluplností.

Když tak nad tím uvažuji, přijde mi, že je to totéž při vzdělávání. Už J. A. Komenský říkal, že "žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit." A skrze tři výše uvedené aspekty nejspíš vede cesta:

dává-li vyučovaná látka studentům smysl, budou k ní přistupovat aktivněji a se zájmem,
budou-li mít při učení se dostatečnou autonomii, mohou dělat chyby, experimentovat a užívat si to,
a mistrovství je záležitost postojů - ochoty se neustále zlepšovat a pracovat na sobě.

Srovnám-li systém současné výuky s těmito třemi principy, je až zarážející, jak je tradiční škola podobná továrně. Zvonění označující začátek a konec učební doby, pasivita místo autonomie, odměny a tresty, důraz na znalosti nikoliv na postoje.

Chceme-li tedy budovat znalostní společnost, asi by bylo záhodno přehodnotit to, jak by vůbec mělo vzdělávání fungovat. A změnit pravidla, nejen v odměňování. Co si o tom myslíte vy?

Kam směřuje retailing na internetu?

2010-03-26T21:08:00.002+01:00

Před nedávnem jsem se zde v jednom příspěvku zabýval multikanálovým retailingem. A troufnul jsem si trochu zaspekulovat v této souvislosti o dalším vývoji retailingu a některých trendech.

Aktuálně se na serveru Internet Retailing objevil článek Sarah Clarkové, který také mapuje trendy v retailingu. Podle tohoto článku budou klíčové v následujících dvou letech tyto záležitosti:

multikanálová integrace,
využívání chytrých mobilních telefonů (např. porovnání cen, elektronické kupony, dodatečné informace z chytrých čárových kódů),
různé možnosti dodání,
personalizace,
ještě širší možnosti výběru,
sociální média,
široké využití e-mailingu.

Celkově je z toho zřejmé, že s rostoucí dostupností informací o cenách, produktech i retailerech bude nadále přitvrzovat konkurence. A je otázka, zda budou impulzivní nákupy fungovat obdobně jako nyní. Nestane se náhodou, že na základě impulzu jednoho retailera zákazníci budou kupovat u jiného? Co myslíte?

K tomuto tématu ještě myšlenková mapa k plánovaným a impulzivním nákupům.

Ceny pro akademiky řešící reálné problémy

2010-03-21T12:38:00.000+01:00

Dnes jsem narazil na zajímavý web, který se snaží propojit potenciální řešitele problémů, tj. například akademiky (studenty, pedagogy a výzkumníky), s reálnými problémy, které řeší podnikatelé i neziskové organizace. Je to typicky crowdsourcingová záležitost - organizace zadají problém, členové komunity navrhnou řešení. O tom pak ostatní členové hlasují a vybírají ta nejlepší, která získají cenu - finanční či jinou.

Celá myšlenka se mi moc líbí a myslím si, že by se něco podobného mohlo dít i u nás. Mohl by se tím do určité míry vyřešit problém například bakalářských a diplomových prací, které končí pouze v knihovně a prakticky nepřinesou nic. O zlepšení spolupráce mezi vysoškolskými pedagogy a praxí nemluvě.

Jste z firmy, která má nějaké problémy vhodné k takovémuto přístupu k řešení? Chcete získat pohled někoho zvenčí, kdo není postižen "provozní slepotou"? Vyzkoušejte to a ozvěte se mi. O něco podobného se rád v případě zájmu pokusím na StudujChytře.cz.

100 nápadů pro psaní blogů

2010-03-20T13:39:00.001+01:00

Chuck Frey před pár dny uveřejnil užitečnou myšlenkovou mapu se 100 nápady pro psaní blogu.

Jednotlivé nápady jsou tématicky seskupeny do kategorií, jako jsou - recyklace minulého obsahu, budování komunity, užitečnost, odlišná hlediska, multimédia, výzkum, získání pozornosti nebo nalezení inspirace.

V jednotlivých kategoriích pak lze nalézt zcela konkrétní nápady. Například se mi velmi líbí vytváření TOP 10 žebříčků, recenze ostatních tématicky spřízněných blogů, knih nebo konferencí, zkombinování protichůdných hledisek do jednoho příspěvku atd.

Zkuste se zahloubat do tohoto návodu sami. A máte-li vlastní postřehy a zkušenosti, dejte je sem vědět. Já se určitě budu snažit ve svých dalších příspěvcích některé z nápadů využít :-)

Pivo pro ženy

2010-03-19T16:27:00.002+01:00

Každý rok obvykle touto dobou nechávám řešit studenty v předmětu Spotřební chování případovou studii na téma pivo pro ženy.

Z hlediska pohlaví ženy mezi našimi studenty převažují, obvykle tedy dokáží poměrně rychle (během 10 minut) identifikovat základní znaky, které by takové pivo mělo mít.

Výsledky bývají téměř ideálně konzistentní každým rokem a je snadné je předvídat. Typicky to jsou následující charakteristiky:

láhev 0,25 - 0,33 l,
designově vyvedená etiketa a sklenice,
nižší obsah alkoholu,
zdůraznění pozitivních zdravotních účinků, příp. obohacení o další zdraví prospěšné látky,
ovocné příchutě.

O tom, že vhled cílové skupiny - žen - je poměrně přesný, není příliš potřeba pochybovat. Konkrétní produkty ze světa to potvrzují (např. zde, zde a zde). Je to tedy hezký příklad toho, jak lze vtáhnout přímo spotřebitele do hry a velmi rychle z toho vytěžit něco zajímavého.

Ale to je samozřejmě pouze jedna část lekce, kterou se tímto snažím v rámci spotřebního chování předat. Mnohem důležitější než to, jak by mělo pivo pro ženy vypadat, je položení samotné otázky. Proč vlastně pivo pro ženy nevidíme kolem sebe běžně v obchodech? Jak je to možné, že my, takový národ pivařů, si dosud tak významné cílové skupiny nevšímá? Nebudu spekulovat o tom, že pivo vaří pouze muži. I mezi studentkami se objevují takové, které jsou se současným stavem spokojené. Příčina tedy bude spočívat zřejmě v něčem jiném.

Myslím si, že je to dáno stereotypy, které rámují naše vnímání a přemýšlení o pivu. A jakýchkoliv produktech obecně. Pivo máme automaticky spojené s muži. A jinak se o tom většinou ani nesnažíme uvažovat. Stačí se podívat na reklamy.

A jakmile někde existují stereotypy, usměrňují naše myšlení. To je někdy výhoda, chceme-li komunikovat za pomoci zkratek v kontextu, ale někdy může být naopak výhodou stereotypy překonávat. Docílíme totiž překvapení. A od překvapení je krůček k emocím. A od emocí je krůček ke vztahu.

Příkladem úspěšných narušení stereotypů je třeba Dr. House nebo Shrek. Kdo si myslíte, že nabourává stereotypy v případě piva? A není to náhodou v Česku tabu? :-)

Mapy k penězům

2010-03-16T23:01:00.004+01:00

Dlouhodobě se zajímám o oblast výchovy dětí na základních školách k podnikavosti, finanční a ekonomické gramotnosti. Přijde mi to jako téma, které je potřebné a prozatím neúplně prakticky zvládnuté. Už během mého pobytu na základní škole mi přišlo divné, že se o penězích neučíme.

Účastním se proto mimo jiné aktivit v rámci Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání na Ministerstvu financí ČR, kde občas probleskne debata o tom, co vlastně součástí finanční gramotnosti je. Názory se poněkud různí a rozdíly často vycházejí z rozdílného vzdělání a pohledu na svět jednotlivých účastníků.

Pro mne představuje finanční gramotnost především znalosti a dovednosti nutné k úspěšnému hospodaření s majetkem v kapitalismu. Tedy nejen vhodný a racionální způsob utrácení a využívání finančních produktů, ale především je nutné zde zohlednit a uvědomit si potenciál na straně příjmů - tj., že nejsou pouze příjmy závislé na vlastní práci, ale i tzv. pasivní příjmy vyplývající z vlastnictví kapitálu. Ať již finančního, nebo intelektuálního. Tržní ekonomika v tomto směru dává spoustu možností a příležitostí, které je podle mého názoru potřeba vidět a snažit se využít.

Zítra budu tato témata představovat v rámci konference Inovace ve výuce. Připravil jsem si pro tuto příležitost prezentaci zdarma přístupného online kurzu Mapy k penězům, který jsme již dříve zpracovali na půdě Spotřebitelského institutu SOS. Jeho součástí je řada myšlenkových map, hotové výukové prezentace i, podle mého názoru zcela unikátní, interaktivní kalkulačka životního cyklu rodiny, která umožňuje otestovat důsledky různých strategií zacházení s penězi během života v závislosti třeba na počtu dětí.

Jsem zvědav na reakce učitelů - podle nových Rámcových vzdělávacích programů je totiž finanční gramotnost povinnou součástí výuky a doufám, že tento kurz se ukáže zajímavým a užitečným.

Vysokoškolští pedagogové a praxe

2010-03-13T18:30:00.001+01:00

Kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten učí. Tuto větu lze slýchat velmi často, obzvlášť v případě, že účastníci hovoru mají pochybnosti o kompetentnosti toho svého učitele.

Ať již jsou výtky oprávněné či nikoliv, je tím obvykle myšleno, že praxe je teorii nadřazena. Podle mého názoru je však spíše mnohem vhodnější a přínosnější hledat mezi teorií a praxí rovnováhu. A obě strany jedné mince co nejlépe propojit, aby bylo možné využít jejich silné stránky.

Na západ od nás si to uvědomují dlouhodobě. Akademici v řadě případů velmi úspěšně s praxí spolupracují a firmy, a to i ty malé a střední, dokáží využít nejmodernější teoretické poznatky. Zároveň jsou schopné akademikům předložit ty největší oříšky k řešení. A funguje to k oboustranné spokojenosti.

U nás ovšem spolupráce praxe a teorie příliš dobře nefunguje. Mezi oběma sférami jsou vykopány hluboké příkopy nepochopení a není příliš velká ochota je překročit. Co ale s tím? K tomu, aby spolupráce fungovala, o ni musejí stát všechny zájmové skupiny.

Na toto téma jsem v loňském roce dělal jeden menší výzkum ve spolupráci s australskými kolegy, kteří již dříve totéž dělali v Austrálii a Malajsii. Zajímalo nás, jak vysokoškolští pedagogové v ekonomických disciplínách jako osoby vnímají spolupráci s praxí, zda jsou ochotni s firmami spolupracovat a co jim v tom případně brání.

Nejdříve jsme společně provedli rozhovory s různými pedagogy na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a na VŠE. Poté jsme oslovili e-mailem cca 500 pedagogů z ekonomických disciplín z několika veřejných vysokých škol a chtěli jsem od nich vyplnit online dotazník. Odpovědělo jich 85. Reprezentativnost vzorku vzhledem k základnímu souboru tedy nebyla příliš vysoká, nicméně dotazník obsahoval spíše otevřené otázky a zajímalo nás vnímání problematiky spolupráce s praxí z hlediska modelu znalostních komunit (Lave a Wenger, 1991).

Zajímavé je, že ve většině případů byl na straně pedagogů značný zájem o praktické zkušenosti - zejména z důvodů osobního růstu, aktualizace znalostí, rozvoji manažerských a komunikačních dovedností, testování teorií v praxi, navázání užitečných kontaktů a zlepšení výuky samotné. Ovšem praxi za zdroj nových teoretických poznatků a výzkumných otázek považovala mizivá část - to může svědčit o "povyšování se" nad praxi ze strany řady akademiků, potenciálním důsledkem tohoto postoje pak může být irelevance výzkumu pro praxi, což je obzvláště u nás vcelku běžné.

Významné byly také bariéry, které lepší spolupráci podle pedagogů brání. Především je bariérou neutěšená situace v zaměstnání - vysoké pedagogické vytížení, neexistující zástupnost, fixní pracovní doba apod. Je tedy třeba spolupráci s praxí, je-li považována za žádoucí, podpořit na konkrétních školách i z tohoto hlediska.

Dále jsme se ptali na preferovanou formu spolupráce z hlediska časových nároků. Jako nejvhodnější se jeví dlouhodobější vztah - jeden semestr na plný úvazek nebo jeden den v týdnu po dobu celého semestru. Je to logické. Teprve po delší době je možné získat potřebný vhled a zpojit se patřičně do fungování hostitelské organizace.

V tuto chvíli je to samozřejmě pohled pouze jedné ze zainteresovaných stran. Ještě zbývají samotné podniky, vysoké školy jako instituce a eventuálně i veřejná sféra. Například v již uvedené Austrálii existuje speciální podpůrný program Researchers in Business, který má za cíl nastartování spolupráce mezi malými a středními firmami a univerzitami. Nebylo by vhodné něco podobného i u nás?

Ve výzkumu na toto téma budu určitě pokračovat, především u dalších zainteresovaných stran. Snad se ukáže, že výzkum bude užitečný i pro praxi :-)

Zdroje

LAVE, J., WENGER, E. Situated learning: legitimate peripheral participation. New York, NY, USA, Cambridge University Press, 1991. ISBN 0-521-42374-0

VOJTKO, V., BERGAMI, R., SCHULLER, A., TICHÁ, L. Pedagogové ekonomických disciplín na vysokých školách a praxe - nutná synergie? Acta Universitatis Bohemiae Meridionales, Vol. XII (3), 2009, pp. 7-15.

Amazon Kindle a skripta pro 21. století

2010-03-12T22:43:00.000+01:00

Už jste zaznamenali boom ohledně zařízení pro čtení knih na principu elektronického papíru? Asi nejprominentnějším zástupcem je Amazon Kindle, který způsobil revoluci v prodeji knih (Amazon již prodá více knih v elektronické než papírové verzi), ale existuje i řada dalších, např. iRiver Story nebo Nook od Barnes & Noble.

Elektronický papír má narozdíl od LCD displeje tu výhodu, že napájení potřebuje pouze pro změnu zobrazení. A baterie tak vydrží opravdu dlouho. Navíc je čitelný jako obyčejný papír, což je pro spoustu lidí příjemnější než číst z LCD displeje.

V Kindle, který má vlastní globální připojení k internetu, lze zobrazovat jak knihy zakoupené na Amazonu, tak i pdf dokumenty atd. K dokumentům si lze navíc přidávat poznámky a záložky. Jeví se to tedy téměř ideální zařízení pro studium. Nemluvě o možnosti snadno využívat literaturu, která zrovna vyšla například v USA.

Osobně proto v podobném zařízení vidím cestu, jak vytvářet a poskytovat skripta a různé další výukové materiály studentům. Hlavní výhodou pro pedagoga je zejména možnost vlastní přípravy publikace a její snadná aktualizace - není třeba nechávat tisknout stovky kusů, které se pak prodávají několik let.

Má-li být publikace zdarma, stačí ji rozdistribuovat v pdf. A i prodej skrze Amazon lze vyřešit elegantně, dokonce včetně fyzických výtisků knihy podle potřeby a amerického ISBN. Ani jednotková cena nemusí být příliš vysoká - řádově i okolo sta Kč.

Nejspíš to v brzké době vyzkouším. Dokonce lze tímto způsobem vytvářet i knihy z mých oblíbených myšlenkových map :-) Určitě se zde podělím o výsledky a zkušenosti.

Multikanálový retailing v době internetu

2010-03-09T21:00:00.002+01:00

Na začátku března vyšel velmi zajímavý výzkum z oblasti chování nakupujících na trzích v USA. Ti podle tohoto výzkumu chtějí mnohem lepší integraci různých prodejních kanálů. Jedná se například o zjišťování informací o produktu před nákupem na internetu či širší využití mobilního telefonu pro totéž přímo na prodejní ploše nebo možnost vrácení zboží objednaného online prostřednictvím kamenné prodejny.

To je významné i pro středoevropský trh - "chytré" mobilní telefony s nepřetržitým připojením k internetu jsou stále rozšířenější, ekonomická krize vedla k většímu přemýšlení nad nákupy a podpořila tím i vyhledávání informací, snahu ušetřit a omezit plýtvání (více např. zde a zde).

Chytří retaileři by tedy měli přemýšlet o tom, jak svým zákazníkům integrovaně poskytovat informace a zážitky na všech frontách, které zákazníkům vyhovují. Co třeba personalizované akční nabídky do mobilních telefonů? Například ve formě receptů včetně potřebných surovin a návodů pro domácí kutily? Ať již pomocí SMS, MMS, nebo třeba speciálních aplikací pro Apple iPhone a jiné telefony? A nebo poskytování detailních informací o produktech po zadání EAN kódu? Nemluvě o personalizaci vztahů se zákazníky jako takové.

V těchto oblastech je prostor pro inovaci zvláště v ČR velmi významný. A je až s podivem, jak málo se v tomto u nás děje zajímavého. Zvláště v situaci, kdy se očekává, že téměř veškerý budoucí růst v odvětví maloobchodu bude v příštích pěti letech pocházet z internetu (viz zde).

Nechcete to změnit? Naši studenti se na to už připravují :-)

Změna umístění blogu

2010-03-08T23:57:00.000+01:00

Dlouho jsem o tom přemýšlel a nakonec jsem se odhodlal změnit umístění a název mého blogu. Na nové umístění zde jsem přidal všechny významnější příspěvky za celou dobu existence původního blogu od roku 2007, z původní adresy budou zanedlouho odstraněny.

Myšlenkové mapy k marketingovému výzkumu

2010-03-08T23:16:00.000+01:00

Zanedlouho začne letní semestr, ve kterém budu opět učit marketingový výzkum. Nedalo mi to a rozhodl jsem se významně zaktualizovat své výukové materiály.

Původní formu e-booku Marketingový výzkum v kognitivních mapách jsem tentokrát přehodnotil a zvolil jsem naprosto otevřený systém (XMind), který každému umožní pracovat s myšlenkovými mapami tak, jak mu to vyhovuje. Vytisknout, rozšířit, přidat textové poznámky - nic z toho již v současné verzi není problém. A ke všemu jsem se rozhodl, že pro nekomerční použití budou mapy k použití i šíření zcela zdarma.

Aby byl výsledek živější, je k mapám k dispozici i diskusní fórum a další podpora v rámci serveru StudujChytře.cz.

Myšlenkových map je celkem 42, obsah můžete shlédnout níže. Budu rád za jakékoliv komentáře a poznámky.

NovaMind a XMind - jak si pořídit licence?

2010-03-08T23:14:00.000+01:00

Jak už jsem dříve uváděl, v současnosti používám dva softwarové nástroje pro tvorbu myšlenkových map - NovaMind a XMind.

NovaMind je komerční produkt, který výborným způsobem podporuje tvořivé myšlení, řízení projektů apod. V něm vytvořené mapy jsou na první pohled rozpoznatelné a velmi dobře vypadají po vizuální stránce. Aktuálně NovaMind začala i v rámci České republiky, Slovenska a dalších zemí střední Evropy prodávat firma Proverbs. Ceny jednotlivých licencí jsou přibližně do 1000 Kč (Express), 3000 Kč (Pro) a 5000 Kč (Platinum).

XMind má zase tu výhodu, že je v základní verzi zcela zdarma. A vypadá mnohem lépe než jiný software na myšlenkové mapy zdarma - freemind. Dokonce je s ním kompatibilní. Zpoplatněná verze stojí 35 € na rok a obsahuje řadu dalších možností - například prezentační režim, podporu projektového řízení, webové sdílení pouze s vybranými spolupracovníky apod. Pro snadný nákup pomocí platební karty či PayPalu můžete použít tlačítko vpravo na této stránce - poté je možné změnit "Currency" na "Czech Koruna" a chcete-li ušetřit zálohu registračního klíče za cca 100 Kč, klikněte ještě na symbol mínus u "Registration Backup Service".

Pro začátečníky s myšlenkovými mapami je tedy asi nejlepší vyzkoušet nejdřív XMind i demo verzi NovaMind zdarma. A který software lépe přiroste k srdci, ten používat :-)

K oběma existuje v obou softwarech spousta ukázkových map zdarma - na webových stránkách NovaMind Connect i na XMind.net.

Simulátory v marketingu – podpora plánování a testování strategií - přednáška na MU, 18.11.2009

2010-03-08T23:10:00.001+01:00

18. listopadu 2009 jsem měl přednášku na Masarykově univerzitě v Brně, Ekonomické fakultě na téma "Simulátory v marketingu – podpora plánování a testování strategií".

Anotace: Sestavit marketingovou strategii, naplánovat její jednotlivé kroky a odhadnout jejich důsledky není nic jednoduchého. A to je právě problém, s jehož řešením mohou efektivně pomoci počítačové manažerské simulátory postavené na základních principech systémové dynamiky a multiagentních přístupů. V přednášce budou ukázány jak možnosti těchto přístupů, tak i konkrétní případové studie z ČR a interaktivní ukázky.

Celá přednáška je v mp3 k dispozici v archivu přednášek MUES. Prezentace viz níže.

Kostka - simulátor řízení maloobchodního řetězce

2010-03-08T23:07:00.001+01:00

Už jsem zde zmiňoval, že aktuálně pracuji na předmětu Manažerský simulátor, který je určen studentům oboru Obchodní podnikání, specializace Retail management u nás na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity.

Úkolem tohoto předmětu je syntéza znalostí z předchozího studia - studenti pracují v týmech a řeší v rámci fiktivní maloobchodní firmy situační analýzu, stanovování cílů, strategické plánování a rozhodování - kdy na základě komplexního počítačového simulátoru jsou z jejich rozhodnutí odvozeny pravděpodobné důsledky, včetně zahrnutí měkkých vlivů a zpoždění.

Studenti pracují v co nejrealističtějším prostředí, musejí si například sami vyžádat, jaké informace chtějí - některé zprávy jsou zpoplatněné, mají k dispozici reálné formuláře finančních výkazů, dělají zápisy ze svých jednání apod.

Předmět je v plném proudu a proto zde zveřejňuji úvodní prezentaci, která představuje vstupní informace a uvedení do situace. Aktuálně celý simulátor testuji a zvolil jsem přístup, kdy nechávám řadu možností otevřených a ze stejné vstupní situace lze postupovat různými směry, čemuž budou parametry i struktura simulátoru přizpůsobeny dle potřeby - je to tedy narozdíl od Markstratu a podobných simulátorů nikoliv černá, ale průhledná skříňka :-)

XMind - nový zajímavý software zdarma na tvorbu a sdílení myšlenkových map

2010-03-08T22:56:00.002+01:00

Myšlenkové mapy jsou výborné pro individuální použití, ale ještě lepší, když je možné je volně sdílet.

Osobně pořád nejvíce preferuji software NovaMind, protože mi dává volnost při tvorbě map. Nicméně je to komerční software a ne každý si ho může dovolit. I další velmi dobrý a rozšířený software, Mindjet MindManager, stojí nemalé peníze.

Pro ty, kteří chtěli tvořit myšlenkové mapy zdarma, donedávna existovala pouze jedna rozumná alternativa, opomenu-li čistě webové aplikace - software freemind. Nyní je ale vše jinak. Mnohem lepší software zdarma je XMind.

Tento software se pro mne stal softwarem druhé volby po NovaMindu. Takže všechny výukové mapy, které dělám například na StudujChytře.cz, budou od teď i ve formátu XMind, aby se kdokoliv mohl mapou prokousat a rozšířit si ji dle svého.

Jenom krátce před konkrétní ukázkou. XMind je principielně velmi podobný MindManageru. Všechny základní funkce zvládá velmi dobře, dokonce lze i při stisknuté klávese Alt libovolně přemísťovat části mapy. Jeho asi jediným vážnějším problémem tak může být pouze absence knihovny vlastních obrázků.

Za plusy lze považovat různé formáty vizuálního zobrazení informací, nejen myšlenkové mapy. XMind podporuje Ishikawův diagram (rybí kost) i různé verze organogramů. Zajímavé je i zapojení jednoduchých tabulek. A hlavně, základní verze je zdarma a mapy lze snadno publikovat a sdílet na internetu.

Existuje i placená varianta v ceně 49 USD/rok, která podporuje prezentační režim, export do pdf/Wordu/PowerPointu a projektové řízení - což je určitě zajímavá alternativa k MindManageru.

A nyní již slíbená ukázka mapy vytvořené v XMind, která je součástí kurzu Myšlenkové mapy pro studenty.

Manažerské simulátory - moderní nástroje pro vzdělávání i podporu rozhodování

2010-03-08T22:53:00.000+01:00

Aktuálně připravuji manažerský simulátor pro stejnojmenný nový předmět, který budu na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity učit v zimním semestru.

Je to obecně pojatý systémově dynamický simulátor, který se zabývá strategickým řízením retailera. Na základě stanovení cílů, strategií, politik vnitřního fungování a situace na trhu (spotřebitelé, dodavatelé) je možné sledovat pravděpodobný vývoj a dopady vybraných manažerských rozhodnutí.

Zajímavostí asi je, že jsou brány v úvahu nejen tvrdé, ale i měkké vlivy. Takže lze například do určité míry sledovat dopady spokojenosti zaměstnanců jak na ekonomiku, tak i na fluktuaci apod.

Simulátor se skládá z následujících vzájemně provázaných subsystémů, které určují jeho dynamiku:

ekonomický subsystém - na úrovni rozvahy, výsledovky a cash-flow
produkční subsystém - zásobování zbožím, řízení sítě prodejen, personální řízení
řídící subsystém - vnitrofiremní kultura, organizační struktura, strategie apod.
trh - konkurenceschopnost a poptávka

V konečném důsledku lze simulátor prakticky využít několika způsoby. My ho konkrétně použijeme ve spojitosti s našimi případovými studiemi jako výukový nástroj, který (doufejme) umožní studentům syntetizovat dílčí poznatky z ekonomiky podniku, řízení obchodního provozu, managementu a marketingu.

Nicméně stejně tak je možné jej používat jako systém pro podporu strategického rozhodování, na základě kterého lze po zkalibrování na konkrétní situaci sestavovat velmi rychle a efektivně plány, testovat strategie i politiky řízení v jednotlivých subsystémech. Zároveň se jedná i o zajímavý nástroj pro krizové řízení a risk management, protože lze snadno a rychle testovat a nacházet postup řešení pro celou řadu scénářů, jakkoliv nepravděpodobných.

Pro informaci následuje ukázka části produkčního systému - řešení vybraných politik při řízení sítě prodejen.

Systémová dynamika a systémové myšlení - jaký software?

2010-03-08T22:48:00.000+01:00

Kdokoliv, kdo přijde hlouběji do styku se systémovým myšlením, jak o něm píše například Peter Senge v Páté disciplíně, obvykle řeší problém, jaký software použít pro tvorbu vlastních simulačních modelů na bázi systémové dynamiky.

Samotný systémově dynamický model je pak obvykle vytvářen graficky, skládá se ze stavových a tokových proměnných, takže notace vypadá například takto (ukázka ze Simtegra MapSys):

K takovémuto modelu se posléze přidávají matematické vztahy, které umožní simulovat chování v čase - a tím testovat různé hypotézy, scénáře a způsoby řešení komplexních problémů v sociálních systémech, například v podnicích.

V Česku ty nejvýznamnější komerční softwarové nástroje nabízí firma Proverbs. Jedná se především o Vensim, Powersim a iThink/Stellu. Všechny tyto nástroje nabízejí velmi široké možnosti uplatnění:

Vensim je klasický nástroj, který je používán na MIT, kolébce systémové dynamiky. Má obrovské možnosti v modelování i v ladění (vynikající SyntheSim) a je česky. Jediné, čemu jsem osobně příliš nepřišel na chuť, je uživatelské rozhraní. Nicméně je i za příznivou cenu, obzvlášť pro nekomerční použití, a do určité míry omezené verze se dají pořídit za několik tisíc.
iThink/Stellla - dvojice těchto softwarových nástrojů se funkčností neliší, iThink je určen firmám a Stella školám. Vynikající jsou zejména možnosti uživatelského rozhraní pro výukové simulátory. Tento software se hodí spíše pro jednodušší modely a jeho cena je již v řádech několika desítek tisíc.
S Powersimem jsem kdysi sám začínal. Umožňuje vytvářet jak složité modely, tak i propracované uživatelské rozhraní. Cena je však ze všech nejvyšší.

Nicméně existuje i několik levnějších alternativ, které sice nenabízejí takové možnosti, ale zato jsou zdarma, případně velmi levné. Některé z nich mám vyzkoušené:

Simtegra MapSys - tento software pořídíte za 95 dolarů pro plné komerční využití. Za ty peníze toho umí vcelku dost, podporuje jak diagramy stavů a toků, tak i příčinné smyčkové digramy. Neumí však přidávat ovládací prvky (tlačítka, táhla) pro nastavování simulace za běhu - to je potřeba řešit pro celou simulaci najednou na začátku.
NetLogo - tento software je zcela zdarma, slouží sice především pro multiagentní modelování, ale umožňuje i tvorbu jednoduchých systémově dynamických modelů.

Ještě existují i další, o kterých vím, ale osobně jsem je zatím nevyzkoušel, například AnyLogic nebo Simile.

Každopádně možnosti jsou poměrně široké - ať už pro vědecké použití, podporu rozhodování v podnicích, nebo pro výuku. Když si sami vyzkoušíte nějaký model vytvořit, poznáte, jak to rozšíří vaše znalosti - a budete-li mít nějaké dotazy, případně problémy, ozvěte se mi :-)

StudujChytře.cz - nový vzdělávací server ve zkušebním provozu

2010-03-08T22:46:00.000+01:00

Po delších přípravách jsem spustil ve zkušebním provozu nový server StudujChytře.cz, který je jako první postaven na myšlenkových mapách, které zapojí obě vaše mozkové hemisféry a usnadní vám učení například i na Apple iPhone.

Server využívá nejnovějších technologiích google (už se nemůžu dočkat google wave ) a zcela nový způsob tvorby prezentací - službu prezi, jejíž zakladatel vyhrál World Technology Awards v kategorii Arts za rok 2009.

Protože chci, aby kurzy na tomto serveru byly nejen co nejpřístupnějí, ale i co nejkvalitnější, budou u nich postupně zveřejňovány nezávislé recenze odborníků i hodnocení uživatelů samotných.

Kurzy budou tématicky členěny, základní kategorie je Dovednosti studenta VŠ, ale postupně bych rád přidával další, např věnované ekonomické problematice apod. Celý systém je otevřený a maximálně motivující pro tvůrce kurzů, takže autoři, hlaste se!

Prozatím je k dispozici první kurz - Myšlenkové mapy pro studenty. Ten je samozřejmě zdarma. Ale v brzké době chystám další kurzy.

Kurz finanční gramotnosti pro mladé

2010-03-08T22:38:00.000+01:00

Před nedávnem jsme dokončili v rámci své činnosti ve Spotřebitelském institutu SOS e-learningový kurz finanční gramotnosti pro děti Peníze trochu jinak.

Kurz je zdarma a obsahuje 7 témat:

Peníze
Banky
Účty
Platby z účtu
Platební karty
Úvěry
Rodinné hospodaření

Průvodcem celého kurzu je postava Penízka, který už se nemůže dočkat, až začne někoho učit. Kurz budeme nabízet především školám, nicméně máte-li někdo zájem, ozvěte se mi a můžete si kurz vyzkoušet.

Pět klíčových aspektů udržitelného a rychlého růstu firmy

2010-03-08T22:28:00.001+01:00

Před nedávnem jsem se dostal k videu představujícímu vybrané myšlenky z kurzu pro podnikatele, který stojí 10 000 dolarů. Tento kurz se zabývá tím, jak velmi rychle vybudovat firmu s obratem řádově v desítkách milionů dolarů. Tj. především, jak zvládnout růst a které klíčové oblasti je potřeba ve firmě zvládnout, aby ani jedna z nich další rozvoj nebrzdila.

Pět klíčových aspektů udržitelného a rychlého růstu firmy

Time management - co je opravdu důležité?

2010-03-08T22:16:00.000+01:00

Nastal čas na další myšlenkovou mapu. Tentokrát je na téma hospodaření s časem.

Čas je náš nejvzácnější zdroj a plyne stále dopředu. Takže zvlášť v případě, že ho nemáme nazbyt, se s ním vyplatí pečlivě šetřit a využít ho co nejlépe. Na druhou stranu by samotné řízení času nemělo způsobit více škody než užitku.

I proto se asi nejvíc vyplatí držet se jednoduchých zásad a svůj čas řídit především vzhledem k tomu, čeho chceme dosáhnout. Jednou z takovýchto jednoduchých zásad je například Eisenhowerův princip, další jsou naznačeny v následující myšlenkové mapě.

Time Management

Jak dělat výzkum v oblasti podnikání?

2010-03-08T22:12:00.000+01:00

Při své práci velmi často řeším, jak dělat kvalitní, přínosný a zajímavý výzkum v oblasti týkající se podnikání. Ať už v rámci svého vlastního výzkumu nebo v souvislosti se zadáváním bakalářských a diplomových prací.

Absolvoval jsem k tomuto tématu řadu diskuzí na konferencích s vědci téměř z celého světa. Některé z výsledků, které mně osobně přijdou přínosné jsem shrnul do přiložené myšlenkové mapy.

Ta by měla být užitečná jako celkový přehled zejména pro studenty, ale myslím si, že by se mohla hodit i řadě začínajících vědců. Bude-li o toto téma zájem, rád v něm budu pokračovat dál - například je možné se zabývat tím, jak zpracovávat literární rešerši, jak nacházet témata zajímavá pro výzkum apod.

Výzkum v oblasti podnikání

Myšlenková mapa - strategické plánování

2010-03-08T21:55:00.001+01:00

V předmětu Trénink manažerských dovedností se studenty trénujeme strategické uvažování na tvorbě nového podnikatelského záměru. Pro lepší vysvětlení jednotlivých aspektů strategického plánování jsem připravil tuto myšlenkovou mapu v NovaMind. Inspirací mi byla podobná mapa Gideona Kinga v angličtině. Již dříve jsem používal v podstatě velmi podobné členění, proto jsem tuto mapu doplnil některými svými myšlenkami a zkušenostmi.

Kdo proces tvorby strategického plánu podstoupil, obzvlášť ve spolupráci s dalšími lidmi, si dokáže snadno představit, že je to poměrně náročná záležitost. Snadno se ztratí konzistence, často bývají problémy s komunikací, nalézt shodu vyžaduje čas.

Výhodou pojetí aspektů strategického plánování ve formě myšlenkové mapy je umožnění udržení celkového přehledu, podpora inspirace mezi jednotlivými aspekty i lidmi účastnícími se tohoto procesu. Navíc mapa nedefinuje striktní postup. Reálně se také v debatě tým obvykle vrací k dřívějším tématům.

Řešíte-li tedy tvorbu strategického plánu, zkuste k tomu použít tuto mapu. Přidávejte své vlastní větve a rozšiřte ji podle svého. Uvidíte, že se vám snáze komunikuje i přemýšlí. Dokonce můžete dosáhnout velmi kvalitních výsledků mnohem rychleji.

A přemýšlíte-li, proč se vůbec do strategického plánování pouštět, uvědomte si, že vám to umožní:

nastavit dlouhodobý směr vaší organizace,
určit rámec pro rozhodování,
představit váš podnik někomu jinému - například investorům nebo bankám,
stimulovat změnu,
sledovat, jak vaše představy odpovídají realitě kolem vás - není nic důležitějšího, než schopnost odhalit své vlastní chybné představy o dopadech světa kolem nás.

Strategické plánování

Google Docs - jednoduchý nástroj pro tvorbu a vyhodnocení online dotazníků

2010-03-08T21:20:00.001+01:00

Také jste někdy řešili problém, jak jednoduše vytvořit a zveřejnit online dotazník? Já to například řešil poměrně dlouho, zejména s ohledem na své studenty, kteří dotazníky používají poměrně často v rámci svých diplomových a bakalářských prací. A aplikace Google Docs to umožňuje zcela zdarma a elegantně.

S její pomocí můžete snadno dotazníky vytvářet, zveřejňovat i vyhodnocovat. Navíc, když student tímto způsobem dotazník vytvoří, nasdílí mi ho a já ho mohu zrevidovat, případně vidím i průběžné výsledky. Jediným nedostatkem je snad to, že všechny otázky musí být na jedné stránce a je poněkud složitější zajistit, aby byla k dispozici statistika přístupů. Ta je velmi vhodná v případě, že je potřeba vyhodnotit míru odezvy.

V takovém případě si však lze opět pomoci nástroji od Google zdarma. Stačí dotazník vložit do jiné stránky, ve které je fungující verze Google Analytics. A tu lze snadno vytvořit například pomocí služby Google Webs.

Ke všemu je samozřejmě nutné mít u Google účet otevřený ve všech těchto službách. Kód z Google Analytics se pak vloží do Google Webs.

SWOT analýza ještě lépe

2010-03-08T21:18:00.000+01:00

Když jsem tak minule uvažoval nad tím, jak si ujasnit některé záležitosti ve spojitosti se SWOT analýzou, napadlo mě, že bych si na toto téma mohl udělat malý výzkum. Využil jsem k tomu webovou komunitní službu LinkedIn, konkrétněji její službu Questions & Answers. Její hlavní výhodou je to, že umožňuje dostat se k profesionálům z celého světa - v současnosti mohu například přes mých 23 přímých kontaktů a jejich přímé kontakty dosáhnout cca 600 000 lidí po celém světě.

Během týdne se mi sešlo 16 zajímavých odpovědí od lidí, kteří mají s využíváním SWOT analýzy praktické zkušenosti. Co se z nich vzhledem k tomu, co jsem již uváděl v předchozím příspěvku, dá dodat navíc?

SWOT analýza jako jediný nástroj pro podporu tvorby strategie - může se stát, že se na SWOT analýzu spoléhá jako na jediný nástroj podporující tvorbu strategie. To je zcela určitě chyba. Lze takto získat základní/obecný přehled, ale nikoliv dostatek informací pro specifikaci strategie. Chybí zde například důraz na detailní požadavky zákazníků, prakticky se také může přespříliš zaměřovat na konkurenci.

Tvorba strategie samotné - strategie navržené na základě SWOT analýzy nemusí být konzistentní. S tím naprosto souhlasím - například při použití metody Balanced Scorecard se vytvářejí tzv. strategické mapy, které v tomto mohou pomoci. Jinou možností je vytvoření jakéhokoliv jiného dynamického modelu fungování organizace na strategické úrovni (tj. vč. trhu), například ve formě manažerského simulátoru. Sám jsem několikrát takto postupoval a hlavní výhodou je propojení strategického myšlení s tím, co je reálné (jak věci na úrovni mikrochování opravdu fungují, včetně respektování základních zákonitostí).

Hloubka a obecnost - tím, že je SWOT analýza poměrně obecná, nemůže jít obvykle do příliš velké hloubky. Za prvé by proto měly být jasně definovány vstupní cíle a kontext. Za druhé je třeba i na další úrovni využít analytické rámce a postupy, které mohou pomoci tento problém překonat (já jsem navrhl využít Porterův model pěti sil, zdroje příležitostí podle P. Druckera, PEST analýzu, rozdělení kapitálu a teorii omezení). Mezi odpověďmi se navíc objevilo doporučení využít tzv. Resource-based view pro analýzu silných a slabých stránek. Ve zkratce to znamená vytipovat klíčové zdroje, ohodnotit je na základě kritérií - hodnota, vzácnost, napodobitelnost a nahraditelnost, a patřičně s nimi pracovat a rozvíjet je. Je to tedy vhodný doplněk pro členění kapitálu, které jsem uvedl já.

Lidský faktor a subjektivita - tento problém jsem již naznačoval. Co bude pro jednoho příležitost, pro druhého může být ohrožením. Navíc se často mohou míchat osobní názory s fakty. Je proto potřeba základní věci opravdu kvalitně podložit a prokomunikovat, a to včetně předpokladů. Stejný význam mají postoje k výsledku - budou-li účastníci výsledky SWOT analýzy odmítat, například protože jim nedůvěřují, nastanou vždy problémy. Proto má podle mého názoru význam SWOT analýzu využívat hlavně jako nástroj pro týmové učení se. Projevuje-li se však v týmu groupthink, výsledkem jsou nekritické, politicky korektní odpovědi, které prakticky nejsou k ničemu. Sám jsem to zažil a výsledek tomu odpovídal. Na druhou stranu, jsou-li účastníci nuceni k upřímnosti, výsledkem může být značný stres (zkuste říct svému nadřízenému, že se něco dělá špatně, na to musíte mít odvahu - a ta se v organizacích častěji trestá, než odměňuje). SWOT analýza je proto vždy nejlépe tak dobrá, jako tým, který ji tvoří (včetně vedení tohoto týmu).

Kategorizace - čtyři kategorie jsou velmi jasně vymezené, nicméně přiřazení do nich je často otázkou konkrétního kontextu. Ten samý faktor může být v jednom kontextu silnou a v jiném slabou stránkou, například silná organizační kultura. Neexistují také žádná "šedá" místa, kam by bylo možné (například dočasně) zařadit faktory, které nejsou úplně jasné - jejich zařazení pak může být příliš násilné a kontraproduktivní.

Jednorázové použití - SWOT analýza svádí k tomu, že se celý proces ukončí jejím schválením, což je poměrně rizikové.

Minulost vs. budoucnost - silné a slabé stránky jsou otázka minulosti a současnosti, kdežto příležitosti a ohrožení jsou zaměřeny do budoucnosti. To je podle mého názoru jedno z klíčových rozlišení, které pomáhá při uvědomění si některých souvislostí.

Přiřazení priorit - ne všechny faktory uvedené ve SWOT analýze mají stejnou váhu. Proto je vhodné jim patřičné váhy na základě diskuze přiřadit.

Účastníci výzkumu se vesměs shodli, že je SWOT analýza užitečná, nicméně velmi záleží na její konkrétní aplikaci. Nelze se také zaměřovat přespříliš pouze na její jedinou část - je potřeba hledat synergii v jejich propojení. Doufám proto, že uvedené doplnění umožňuje vrhnout více světla na možnosti a omezení praktického využití SWOT analýzy jako podpůrného nástroje pro tvorbu strategie - původní myšlenkovou mapu jsem v tomto smyslu aktualizoval.

ECR - Efficient Consumer Response - Efektivní spotřebitelská odezva

2010-03-08T21:16:00.000+01:00

V jednom svém dřívějším příspěvku jsem se zabýval hrou Distribuce piva. Ta názorně ukazuje, kde vznikají v dodavatelských řetězcích zbytečné výkyvy v zásobách a s nimi spojené náklady, a jak je lze snižovat tím, že se lépe výměňují klíčové informace a zkrátí se dodací lhůty.

V reálném světě je to samozřejmě složitější, nicméně základní pravidla jsou obdobná. Snížení logistických nákladů a zvýšení/udržení výnosů vyplývající ze spokojenosti zákazníků lze dosahovat pouze tehdy, když jednotlivé články dodavatelského řetězce kooperují.

Nicméně, kdokoliv to prakticky zažil, ví, že kooperace mezi nezávislými ekonomickými subjekty je věc velmi ošemetná. Často vítězí zásada "lepší hrabec v hrsti, než holub na střeše" a silnější strana svou moc využívá nadoraz k maximalizaci svého krátkodobého zisku. Lze tedy vůbec za takových podmínek účinně kooperovat a snižovat náklady?

Myslím si, že ano. Jednu takovou vizi účinné kooperace mezi retailery a jejich dodavateli představuje systém ECR - Efficient Consumer Response - Efektivní spotřebitelská odezva. Jeho hlavní výhodou je to, že je postaven na globálních standardech, takže jakákoliv firma, která si je osvojí, tím získává určité minimální potřebné kompetence k zapojení do různých řetězců.

Aktuální pojetí ECR lze nalézt například na stránkách www.globalscorecard.net. Pro všechny zájemce jsem připravil přehledovou mapu základních pilířů, na kterých je ECR postaveno.

Základní komponenty ECR

SWOT analýza lépe

2010-03-08T20:59:00.002+01:00

Často se potkávám se SWOT analýzami, které jsou obecně považovány za základní přípravný nástroj pro strategické úvahy podniku. Jejich úroveň bývá různá. Je totiž potřeba si uvědomit, že k tomu, aby SWOT analýza měla smysl, musí být zaměřená - jinak řeší všechno a nic. Nelze ji proto dělat zcela obecně, vždy by měla být vztažena ke konkrétním cílům organizace a jejím cílovým zákazníkům. Navíc obvykle nejsou kvalitně generovány a analyzovány příležitosti - jejich využívání je přitom základním principem podnikání jako takového.

Podle mého názoru je tedy nejlepší používat SWOT analýzu jako nástroj pro strategické učení se managementu organizace. Celý proces její tvorby a opakované aktualizace totiž dává příležitost strukturovaně a celistvě přemýšlet nad základními prvky ovlivňujícími firmu - a to zevnitř i zvnějšku. Není proto úplně nejlepší SWOT analýzu provést a celý proces uzavřít s pocitem, že je vše v naprostém pořádku. Spíše by se měla pravidelně přehodnocovat, minimálně jednou za půl roku až rok. Tato frekvence je dána tím, jak často a do jaké míry je organizace vystavena změnám.

SWOT analýza prováděná tímto způsobem má samozřejmě tvůrčí složku, především v oblasti příležitostí. Ta by měla zajistit vygenerování dostatečného počtu alternativ dalšího směřování (moje osobní doporučení - určitě více než 10). Jejich odkrytí je jedním z klíčů dalšího rozvoje organizace, obzvláště v případě, že je jedním z cílů další růst. Odkrytí příležitostí nicméně není jednoduché. Existuje-li organizace déle, je potřeba překonat myšlenkové stereotypy a ustálená schémata. Jak? Tím jsem se zabýval například ve svých předchozích příspěvcích o inovacích a myšlenkových mapách.

Analýza ohrožení zase směřuje k poznání vnějších vlivů, které mohou mít pro firmu negativní důsledky. Mohou to být změny v makroprostředí i v mikroprostředí. Každý rozumný manažer se na takovéto situace snaží připravit a omezit jejich důsledky - tj. myslet na zadní kolečka. K tomu je především nutné snažit se řídit manévrovací prostor, který máme k dispozici.

U silných a slabých stránek je zase nutné si uvědomit, že i když je analýza zaměřena dovnitř organizace, silné a slabé stránky jsou vždy relativní - ať již vůči konkurenci, nebo vůči zákaznickým požadavkům a jejich vývoji.

Každopádně vždy by měla být SWOT analýza opřena o kvalitní informace, nejlépe získané v rámci dobře provedeného marketingového výzkumu. Lze k tomu využít jak interní zdroje (např. záznamy o reklamacích, neuspokojených objednávkách, informace od obchodních zástupců apod.), tak i zdroje externí (např. výzkumy trhu, informace z médií atd.).

Ve výsledku je podle mého názoru asi nejpodstatnější, aby byl výsledek celistvý a synergický, ale dostatečně do hloubky zakotvený v realitě z hlediska toho, co je opravdu dosažitelné. Na druhou stranu je potřeba také dosáhnout sdíleného pochopení na úrovni klíčových manažerů organizace, jinak se zvyšuje riziko nesouladu v dílčích strategiích.

Jak tedy vytěžit ze SWOT analýzy maximální potenciál? Připravil jsem k tomu jednoduchou myšlenkovou mapu v NovaMind, která by měla vést celým myšlenkovým procesem. Ten ale není lineární, ale je obvykle potřeba se k jednotlivým oblastem vracet - například silné stránky a slabé stránky do značné míry ovlivní hodnocení příležitostí.

SWOT analýza

Jak bude vypadat myšlenkové a pojmové mapování v blízké budoucnosti?

2010-03-08T20:50:00.001+01:00

V následující videoukázce se můžete přesvědčit, že v blízké budoucnosti budou možnosti myšlenkového a pojmového mapování na zcela jiné úrovni. Jenom doufám, že se to nezvrhne v pouhé hraní :-)

Vizuální podpora učení - periodická tabulka jednotlivých metod

2010-03-08T20:47:00.004+01:00

Na této stránce http://www.visual-literacy.org/periodic_table/periodic_table.html najdete periodickou tabulku jednotlivých vizualizačních metod pro podporu učení. I když se touto oblastí zabývám poměrně dlouho, samotného mne překvapilo, co všechno existuje :-)

Jak na myšlenkové mapy na počítači?

2010-03-08T20:46:00.000+01:00

Jestliže jste se potkali s knihami Tonyho Buzana (např. tady), zaujaly vás myšlenkové/mentální mapy (video Tony Buzana o výhodách zde) a neumíte dobře kreslit, možná přemýšlíte, jak tyto mentální mapy vytvářet na počítači. Já jsem byl například pomocí těchto přístupů schopen značně zefektivnit a zrychlit úkoly vyžadující ujasnění vlastních myšlenek (plánování, řešení problémů, psaní textů) - odhadem cca o 50 %.

Pro tyto účely existuje celá řada softwarových nástrojů, nicméně asi žádný není vhodný pro všechny způsoby využití. Vyzkoušel jsem jich celou řadu (vyčerpávající přehled je například zde) a vytvořil jsem při tom více než 100 různých map. Moje výsledné zkušenosti by se daly shrnout následovně:

Pro mé potřeby - tedy vytváření nejen myšlenkových, ale i pojmových map, které vypadají vizuálně atraktivně (jedna ze zásad tvorby) a dají se používat pro výuku - se nejvíce osvědčily komerční software NovaMind a Inspiration (v ČR má zastoupení firma Proverbs).

Hlavním důvodem je přístup k obrovské online databázi vhodných obrázků s vyhledáváním přes klíčová slova - to uspoří velké množství času při vytváření map. Databáze obsahuje obrázky použitelné pro výukové účely i pro management.
Druhou výhodou je podpora jak myšlenkových map, tak i dalších typů grafického vyjádření myšlenek (pojmové mapy, Vennovy diagramy atd.). Je-li potřeba pracovat s vyjádřením většího množství znalostí, musí se různé formy vizuálního vyjádření střídat, jinak jsou brzy stereotypní a ztrácejí účinnost.
Určitou nevýhodou je obecně to, že software je v angličtině (nicméně se v něm dají připravovat mapy v češtině).
Po zkušenostech s jinými programy jsem zpočátku považoval za nevýhodu i to, že nešly v tomto software až tak dobře vytvářet a prezentovat rozsáhlé mapy, nicméně nakonec se ukázalo, že z hlediska způsobu mého využití je to spíše výhoda. Jsem tím nucen vytvářet výsledné mapy tak, aby byly přehledné a svým rozsahem uchopitelné i pro ostatní, čímž zůstává zachována celistvost pohledu na zkoumaný problém. Pro rozumnou prezentaci a eventuální vytištění podkladů v papírové formě jsou zároveň mapy v takovém rozsahu, aby se vešly a byly čitelné na listu papíru. Na jedno téma se pak dá využít více mezi sebou provázaných map (například jedna přednáška na hodinu a půl je pak podpořena 3 - 8 mapami). V tomto software jsem vytvořil přes padesát různých map a rozhodl jsem se u něj s největší pravděpodobností zůstat do budoucna.

Další software, který používám, je XMind. Ten je v základní verzi zdarma a mapy se dají sdílet na internetu, takže ho používám především pro šíření výukových map a šablon mezi studenty.

Existují ještě další rozšířené softwarové nástroje - například freemind, který je česky a zadarmo, nebo MindManager, iMindMap a řada dalších.

Ty obvykle svádějí k vytváření velmi rozsáhlých map, které mohou obsahovat množství informací najednou s tím, že je vidět vždy pouze část mapy. Pro organizaci často aktualizovaných myšlenek například v rámci řízení projektů a plánování to může být výhodné, problém ale nastává ve chvíli, kdy se má mapa prezentovat jako celek včetně detailů a jinou formou než elektronicky - tj. především v případě jejího tisku a komunikaci s ostatními. I když se dá částečně skrýt, vytisknout na více listů, případně rozdělit na několik menších, typicky to vede k dodatečné práci a zhoršení přehlednosti a čitelnosti. I v těchto softwarových nástrojích lze samozřejmě vytvářet menší mapy, slabší stránkou však je typicky jejich výsledný grafický vzhled - jedinou výjimkou je software iMindMap, který má velmi pěkný organický vzhled, nicméně velmi vysokou cenu.

Z hlediska praktického použití pro management je asi do budoucna nejperspektivnější varianta online nástrojů podporujících sdílenou tvorbu map. Zajímavé jsou v tomto smyslu služby mindmeister.com, mindomo.com (základní verze zdarma) a comapping.com. A nakonec se tímto směrem vydávají i téměř všechny dříve uvedené klasické softwarové nástroje pro myšlenkové mapování.

Distribuce piva (Beer Distribution Game) - manažerská hra

2010-03-08T20:32:00.000+01:00

V rámci různých předmětů hraji se studenty manažerskou hru Distribuce piva (Beer Distribution Game). Tuto hru vymyslel profesor John D. Sterman z MIT v 60. letech 20. století. Lze na základě ní jednoduchým způsobem ilustrovat řadu problémů, které mohou vzniknout v distribučních řetězcích v případě, kdy se v nich vyskytují zpoždění a není dobře zvládnuto společné řízení zásob a sdílení informací.

Velmi pěkný simulátor umožňující zkoumat chování takovéhoto řetězce je k dispozici například na http://backspaces.net/Models/beergame.html. Další informace jsou k dispozici například na http://en.wikipedia.org/wiki/Beer_Distribution_Game.

Pro podporu týmového hraní se studenty mám k dispozici vlastní počítačovou verzi hry včetně podpůrných materiálů v češtině. Ve výsledku pak ke hře stačí mít jeden počítač, na kterém probíhají všechny výpočty - omezuje to chyby vznikající při synchronizaci a zrychluje to celkově hraní hry (lze ji pak stihnout během hodiny a půl).

Další výhodou je, že lze experimentovat se základním nastavením hry - dobou zpoždění dodávek, případně zapnout náhodný vývoj konečné poptávky. Je-li dostatek času pro zopakování, je možné pozměnit pravidla, například umožnit sdílení informací o konečné poptávce, a hru hrát znovu.Výsledky jsou elektronicky zaznamenávány a lze je jednoduše zpracovat například v Excelu.

Máte-li zájem si Distribuci piva zahrát, ozvěte se mi. Občas hru hraji také ve firmách, případně mohu poskytnout software vč. návodu.

Inovovat, inovovat, inovovat!

2010-03-08T20:24:00.000+01:00

Touto parafrází známého Leninova výroku navazuji na trend, který se již delší dobu prolíná manažerskou literaturou u nás i v zahraničí. Dlužno podotknout, že v zahraničí (především v tom anglicky mluvícím) je pojem inovace ještě frekventovanější než u nás (viz například bestsellery profesora Claytona M. Christensena z Harvardu a jeho pojem "disruptive innovation" - rozvratná inovace).

Vědět, že bychom měli inovovat, je samozřejmě hezké. Ale je potřeba zároveň vědět, jak. Tímto příspěvkem bych rád do diskuse o inovacích přispěl svou troškou do mlýna.

Mýty o inovacích

Inovace znamenají především to, že se na trh uvede něco nového nebo se použije nový způsob toho, jak daný produkt na trh dostat (tj. přeuspořádání hodnotového řetězce). Vždy to znamená vytvoření nebo změnu stávajícího podnikatelského modelu. Mnoho lidí si proto představuje inovování jako velmi náročný a složitý proces vyžadující vysoké investice a přístupný pouze velkým firmám.

To však nutně nemusí být pravda. Dokonce si myslím, že některé z nejlepších a nejúspěšnějších inovací vůbec nemusejí být na začátku složité a náročné. Naopak, obvykle jde o to, propojit již existující věci novým způsobem.

Řekněme, že prodáváte noviny. Budete stát na frekventovaném místě, například na Václavském náměstí, a nabízet je kolemjdoucím. Kousek od vás bude jiný kolportér - další kapr ve stejném rybníce. Z marketingového hlediska nic moc, jste v silně konkurenčním prostředí. Co s tím můžete udělat?

Z hlediska marketingového mixu můžete nejobecněji zkusit změnit produkt (prodávat jiné noviny), snížit cenu, změnit místo (přejít do jiné části náměstí) nebo podpořit prodej reklamou (budete křičet víc nahlas?) apod. To vše jsou inovace. Ale tak nějak to asi každému přijde nepříliš tvůrčí.

Jak to tedy udělat jinak? Zkusíme trochu změnit daný podnikatelský model. Prodej novin jako základní zdroj výdělku zachováme, ale k němu si vybereme náhodné slovo, například doprava. Co nás v této souvislosti může napadnout dále - auto, kolo, vlak, letadlo, ... dopravní zácpa. Co kdyby se prodávaly noviny v místech dopravní zácpy, aby zkrátily řidičům čekání? V takovém případě budou noviny plnit poněkud odlišnou funkci, než v případě původním - změnili jsme tvůrčím způsobem situaci a dodali jim novou hodnotu, která z toho vyplývá. Potřebná investice = 0.

Jak inovovat?

"Inovace bez legrace!" je známá hláška z jednoho dílu Básníků. Jak tedy na to?

Překvapivé je, nakolik může být inovace systematický proces, používáme-li patřičnou metodu. Asi nejznámější je brainstorming ("bouře mozků"), ten ale pravděpodobně více přispěje k budování spolupráce v týmu než k něčemu opravdu tvořivému.

Ty nejzajímavější metody jsou ovšem v českých luzích a hájích známé podstatně méně:

synektika - při té se využívá potenciálu analogií
laterální myšlení - některé aplikace této metody jsou velmi jednoduché a účinné zároveň, obecně se zde využívá posunu v běžných myšlenkových vzorcích, například pomocí generování náhodných slov
TRIZ a ASIT - tyto metody využívají výsledky analýzy obrovského množství patentů, především TRIZ pak představuje jednu z nejpropracovanějších a nejkonkrétnějších metod, která se výborně hodí na technické inovace
myšlenkové mapy (mentální mapy) - umožňují grafické znázornění "větvení myšlenek", využívají barvy, symboly a obrázky k podpoře asociací a nových nápadů

Příkladem může být ukázka techniky "Náhodný vstup", která je založena na laterálním myšlení a je obsažena v knize Edwarda de Bona: How to have creative ideas, 62 exercises to develop the mind. Postup je následující:

Jasně definujte svůj záměr. Proč a v jakých oblastech chcete něco vytvořit? Nevíte-li, na co přesně míříte, pravděpodobně cíl netrefíte.
Pro stimulaci myšlenek v rámci definovaného záměru použijte náhodné slovo.
Přidejte další myšlenky, které vás napadnou.

Pro aplikaci této metody je potřeba mít k dispozici kartičky se slovy, z nichž se jedno náhodně vybere, případně generátor náhodných slov.