Při svých cestách po světě jsem se setkal s termínem "pracademic", který označuje pedagogy, kteří spolupracují s praxí, své praktické zkušenosti se snaží přenášet do výuky a teorie do praxe. Hrdě se mezi ně hlásím! Zveřejňovat zde budu postřehy ze své výuky a oblastí spotřebního chování, marketingu na spotřebitelských trzích, využití výukových simulátorů a myšlenkových map.
Před nedávnem jsem se zde v jednom příspěvku zabýval multikanálovým retailingem. A troufnul jsem si trochu zaspekulovat v této souvislosti o dalším vývoji retailingu a některých trendech.
Aktuálně se na serveru Internet Retailing objevil článek Sarah Clarkové, který také mapuje trendy v retailingu. Podle tohoto článku budou klíčové v následujících dvou letech tyto záležitosti:
multikanálová integrace,
využívání chytrých mobilních telefonů (např. porovnání cen, elektronické kupony, dodatečné informace z chytrých čárových kódů),
různé možnosti dodání,
personalizace,
ještě širší možnosti výběru,
sociální média,
široké využití e-mailingu.
Celkově je z toho zřejmé, že s rostoucí dostupností informací o cenách, produktech i retailerech bude nadále přitvrzovat konkurence. A je otázka, zda budou impulzivní nákupy fungovat obdobně jako nyní. Nestane se náhodou, že na základě impulzu jednoho retailera zákazníci budou kupovat u jiného? Co myslíte?
Na začátku března vyšel velmi zajímavý výzkum z oblasti chování nakupujících na trzích v USA. Ti podle tohoto výzkumu chtějí mnohem lepší integraci různých prodejních kanálů. Jedná se například o zjišťování informací o produktu před nákupem na internetu či širší využití mobilního telefonu pro totéž přímo na prodejní ploše nebo možnost vrácení zboží objednaného online prostřednictvím kamenné prodejny.
To je významné i pro středoevropský trh - "chytré" mobilní telefony s nepřetržitým připojením k internetu jsou stále rozšířenější, ekonomická krize vedla k většímu přemýšlení nad nákupy a podpořila tím i vyhledávání informací, snahu ušetřit a omezit plýtvání (více např. zde a zde).
Chytří retaileři by tedy měli přemýšlet o tom, jak svým zákazníkům integrovaně poskytovat informace a zážitky na všech frontách, které zákazníkům vyhovují. Co třeba personalizované akční nabídky do mobilních telefonů? Například ve formě receptů včetně potřebných surovin a návodů pro domácí kutily? Ať již pomocí SMS, MMS, nebo třeba speciálních aplikací pro Apple iPhone a jiné telefony? A nebo poskytování detailních informací o produktech po zadání EAN kódu? Nemluvě o personalizaci vztahů se zákazníky jako takové.
V těchto oblastech je prostor pro inovaci zvláště v ČR velmi významný. A je až s podivem, jak málo se v tomto u nás děje zajímavého. Zvláště v situaci, kdy se očekává, že téměř veškerý budoucí růst v odvětví maloobchodu bude v příštích pěti letech pocházet z internetu (viz zde).
Nechcete to změnit? Naši studenti se na to už připravují :-)
Už jsem zde zmiňoval, že aktuálně pracuji na předmětu Manažerský simulátor, který je určen studentům oboru Obchodní podnikání, specializace Retail management u nás na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity.
Úkolem tohoto předmětu je syntéza znalostí z předchozího studia - studenti pracují v týmech a řeší v rámci fiktivní maloobchodní firmy situační analýzu, stanovování cílů, strategické plánování a rozhodování - kdy na základě komplexního počítačového simulátoru jsou z jejich rozhodnutí odvozeny pravděpodobné důsledky, včetně zahrnutí měkkých vlivů a zpoždění.
Studenti pracují v co nejrealističtějším prostředí, musejí si například sami vyžádat, jaké informace chtějí - některé zprávy jsou zpoplatněné, mají k dispozici reálné formuláře finančních výkazů, dělají zápisy ze svých jednání apod.
Předmět je v plném proudu a proto zde zveřejňuji úvodní prezentaci, která představuje vstupní informace a uvedení do situace. Aktuálně celý simulátor testuji a zvolil jsem přístup, kdy nechávám řadu možností otevřených a ze stejné vstupní situace lze postupovat různými směry, čemuž budou parametry i struktura simulátoru přizpůsobeny dle potřeby - je to tedy narozdíl od Markstratu a podobných simulátorů nikoliv černá, ale průhledná skříňka :-)
V jednom svém dřívějším příspěvku jsem se zabýval hrou Distribuce piva. Ta názorně ukazuje, kde vznikají v dodavatelských řetězcích zbytečné výkyvy v zásobách a s nimi spojené náklady, a jak je lze snižovat tím, že se lépe výměňují klíčové informace a zkrátí se dodací lhůty.
V reálném světě je to samozřejmě složitější, nicméně základní pravidla jsou obdobná. Snížení logistických nákladů a zvýšení/udržení výnosů vyplývající ze spokojenosti zákazníků lze dosahovat pouze tehdy, když jednotlivé články dodavatelského řetězce kooperují.
Nicméně, kdokoliv to prakticky zažil, ví, že kooperace mezi nezávislými ekonomickými subjekty je věc velmi ošemetná. Často vítězí zásada "lepší hrabec v hrsti, než holub na střeše" a silnější strana svou moc využívá nadoraz k maximalizaci svého krátkodobého zisku. Lze tedy vůbec za takových podmínek účinně kooperovat a snižovat náklady?
Myslím si, že ano. Jednu takovou vizi účinné kooperace mezi retailery a jejich dodavateli představuje systém ECR - Efficient Consumer Response - Efektivní spotřebitelská odezva. Jeho hlavní výhodou je to, že je postaven na globálních standardech, takže jakákoliv firma, která si je osvojí, tím získává určité minimální potřebné kompetence k zapojení do různých řetězců.
Aktuální pojetí ECR lze nalézt například na stránkách www.globalscorecard.net. Pro všechny zájemce jsem připravil přehledovou mapu základních pilířů, na kterých je ECR postaveno.
