Jsou vysoké odměny zabíjákem inovací a tvořivosti?

Na blogu Lemonade (díky!) jsem narazil na hodně zajímavé video z TEDu o motivaci a tvořivosti. Je opravdu inspirativní - je v něm poukazováno na to, jak vidina velké odměny v podstatě působí při řešení úloh vyžadujících myšlení a tvořivost kontraproduktivně a zhoršuje výsledek.

Zajímavé jsou příklady, které Dan Pink ve své přednášce uvádí. Mimo obligátního Google a možnosti je zaměstnanců pracovat na svých vlastních projektech, zmiňuje i americkou firmu, která nemá vůbec žádnou stanovenou pracovní dobu.

Proč to podle něj funguje? Protože vnější stimulace (odměna) je úspěšně nahrazena motivací vnitřní. A aby to fungovalo, je potřeba cukr a bič nahradit autonomií, mistrovstvím a smysluplností.

Když tak nad tím uvažuji, přijde mi, že je to totéž při vzdělávání. Už J. A. Komenský říkal, že "žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit." A skrze tři výše uvedené aspekty nejspíš vede cesta:

• dává-li vyučovaná látka studentům smysl, budou k ní přistupovat aktivněji a se zájmem,
• budou-li mít při učení se dostatečnou autonomii, mohou dělat chyby, experimentovat a užívat si to,
• a mistrovství je záležitost postojů - ochoty se neustále zlepšovat a pracovat na sobě.

Srovnám-li systém současné výuky s těmito třemi principy, je až zarážející, jak je tradiční škola podobná továrně. Zvonění označující začátek a konec učební doby, pasivita místo autonomie, odměny a tresty, důraz na znalosti nikoliv na postoje.

Chceme-li tedy budovat znalostní společnost, asi by bylo záhodno přehodnotit to, jak by vůbec mělo vzdělávání fungovat. A změnit pravidla, nejen v odměňování. Co si o tom myslíte vy?

Jak bude vypadat myšlenkové a pojmové mapování v blízké budoucnosti?

V následující videoukázce se můžete přesvědčit, že v blízké budoucnosti budou možnosti myšlenkového a pojmového mapování na zcela jiné úrovni. Jenom doufám, že se to nezvrhne v pouhé hraní :-)

Vizuální podpora učení - periodická tabulka jednotlivých metod

Na této stránce http://www.visual-literacy.org/periodic_table/periodic_table.html najdete periodickou tabulku jednotlivých vizualizačních metod pro podporu učení. I když se touto oblastí zabývám poměrně dlouho, samotného mne překvapilo, co všechno existuje :-)

Jak na myšlenkové mapy na počítači?

Jestliže jste se potkali s knihami Tonyho Buzana (např. tady), zaujaly vás myšlenkové/mentální mapy (video Tony Buzana o výhodách zde) a neumíte dobře kreslit, možná přemýšlíte, jak tyto mentální mapy vytvářet na počítači. Já jsem byl například pomocí těchto přístupů schopen značně zefektivnit a zrychlit úkoly vyžadující ujasnění vlastních myšlenek (plánování, řešení problémů, psaní textů) - odhadem cca o 50 %.

Pro tyto účely existuje celá řada softwarových nástrojů, nicméně asi žádný není vhodný pro všechny způsoby využití. Vyzkoušel jsem jich celou řadu (vyčerpávající přehled je například zde) a vytvořil jsem při tom více než 100 různých map. Moje výsledné zkušenosti by se daly shrnout následovně:

• Pro mé potřeby - tedy vytváření nejen myšlenkových, ale i pojmových map, které vypadají vizuálně atraktivně (jedna ze zásad tvorby) a dají se používat pro výuku - se nejvíce osvědčily komerční software NovaMind a Inspiration (v ČR má zastoupení firma Proverbs). 
• Hlavním důvodem je přístup k obrovské online databázi vhodných obrázků s vyhledáváním přes klíčová slova - to uspoří velké množství času při vytváření map. Databáze obsahuje obrázky použitelné pro výukové účely i pro management.
• Druhou výhodou je podpora jak myšlenkových map, tak i dalších typů grafického vyjádření myšlenek (pojmové mapy, Vennovy diagramy atd.). Je-li potřeba pracovat s vyjádřením většího množství znalostí, musí se různé formy vizuálního vyjádření střídat, jinak jsou brzy stereotypní a ztrácejí účinnost.
• Určitou nevýhodou je obecně to, že software je v angličtině (nicméně se v něm dají připravovat mapy v češtině).
• Po zkušenostech s jinými programy jsem zpočátku považoval za nevýhodu i to, že nešly v tomto software až tak dobře vytvářet a prezentovat rozsáhlé mapy, nicméně nakonec se ukázalo, že z hlediska způsobu mého využití je to spíše výhoda. Jsem tím nucen vytvářet výsledné mapy tak, aby byly přehledné a svým rozsahem uchopitelné i pro ostatní, čímž zůstává zachována celistvost pohledu na zkoumaný problém. Pro rozumnou prezentaci a eventuální vytištění podkladů v papírové formě jsou zároveň mapy v takovém rozsahu, aby se vešly a byly čitelné na listu papíru. Na jedno téma se pak dá využít více mezi sebou provázaných map (například jedna přednáška na hodinu a půl je pak podpořena 3 - 8 mapami). V tomto software jsem vytvořil přes padesát různých map a rozhodl jsem se u něj s největší pravděpodobností zůstat do budoucna.
• Další software, který používám, je XMind. Ten je v základní verzi zdarma a mapy se dají sdílet na internetu, takže ho používám především pro šíření výukových map a šablon mezi studenty.

Existují ještě další rozšířené softwarové nástroje - například freemind, který je česky a zadarmo, nebo MindManager, iMindMap a řada dalších.

Ty obvykle svádějí k vytváření velmi rozsáhlých map, které mohou obsahovat množství informací najednou s tím, že je vidět vždy pouze část mapy. Pro organizaci často aktualizovaných myšlenek například v rámci řízení projektů a plánování to může být výhodné, problém ale nastává ve chvíli, kdy se má mapa prezentovat jako celek včetně detailů a jinou formou než elektronicky - tj. především v případě jejího tisku a komunikaci s ostatními. I když se dá částečně skrýt, vytisknout na více listů, případně rozdělit na několik menších, typicky to vede k dodatečné práci a zhoršení přehlednosti a čitelnosti. I v těchto softwarových nástrojích lze samozřejmě vytvářet menší mapy, slabší stránkou však je typicky jejich výsledný grafický vzhled - jedinou výjimkou je software iMindMap, který má velmi pěkný organický vzhled, nicméně velmi vysokou cenu.

Z hlediska praktického použití pro management je asi do budoucna nejperspektivnější varianta online nástrojů podporujících sdílenou tvorbu map. Zajímavé jsou v tomto smyslu služby mindmeister.com, mindomo.com (základní verze zdarma) a comapping.com. A nakonec se tímto směrem vydávají i téměř všechny dříve uvedené klasické softwarové nástroje pro myšlenkové mapování.

Inovovat, inovovat, inovovat!

Touto parafrází známého Leninova výroku navazuji na trend, který se již delší dobu prolíná manažerskou literaturou u nás i v zahraničí. Dlužno podotknout, že v zahraničí (především v tom anglicky mluvícím) je pojem inovace ještě frekventovanější než u nás (viz například bestsellery profesora Claytona M. Christensena z Harvardu a jeho pojem "disruptive innovation" - rozvratná inovace).

Vědět, že bychom měli inovovat, je samozřejmě hezké. Ale je potřeba zároveň vědět, jak. Tímto příspěvkem bych rád do diskuse o inovacích přispěl svou troškou do mlýna.

Mýty o inovacích

Inovace znamenají především to, že se na trh uvede něco nového nebo se použije nový způsob toho, jak daný produkt na trh dostat (tj. přeuspořádání hodnotového řetězce). Vždy to znamená vytvoření nebo změnu stávajícího podnikatelského modelu. Mnoho lidí si proto představuje inovování jako velmi náročný a složitý proces vyžadující vysoké investice a přístupný pouze velkým firmám.

To však nutně nemusí být pravda. Dokonce si myslím, že některé z nejlepších a nejúspěšnějších inovací vůbec nemusejí být na začátku složité a náročné. Naopak, obvykle jde o to, propojit již existující věci novým způsobem.

Řekněme, že prodáváte noviny. Budete stát na frekventovaném místě, například na Václavském náměstí, a nabízet je kolemjdoucím. Kousek od vás bude jiný kolportér - další kapr ve stejném rybníce. Z marketingového hlediska nic moc, jste v silně konkurenčním prostředí. Co s tím můžete udělat?

Z hlediska marketingového mixu můžete nejobecněji zkusit změnit produkt (prodávat jiné noviny), snížit cenu, změnit místo (přejít do jiné části náměstí) nebo podpořit prodej reklamou (budete křičet víc nahlas?) apod. To vše jsou inovace. Ale tak nějak to asi každému přijde nepříliš tvůrčí.

Jak to tedy udělat jinak? Zkusíme trochu změnit daný podnikatelský model. Prodej novin jako základní zdroj výdělku zachováme, ale k němu si vybereme náhodné slovo, například doprava. Co nás v této souvislosti může napadnout dále - auto, kolo, vlak, letadlo, ... dopravní zácpa. Co kdyby se prodávaly noviny v místech dopravní zácpy, aby zkrátily řidičům čekání? V takovém případě budou noviny plnit poněkud odlišnou funkci, než v případě původním - změnili jsme tvůrčím způsobem situaci a dodali jim novou hodnotu, která z toho vyplývá. Potřebná investice = 0.

Jak inovovat?

"Inovace bez legrace!" je známá hláška z jednoho dílu Básníků. Jak tedy na to?

Překvapivé je, nakolik může být inovace systematický proces, používáme-li patřičnou metodu. Asi nejznámější je brainstorming ("bouře mozků"), ten ale pravděpodobně více přispěje k budování spolupráce v týmu než k něčemu opravdu tvořivému.

Ty nejzajímavější metody jsou ovšem v českých luzích a hájích známé podstatně méně:

• synektika - při té se využívá potenciálu analogií
• laterální myšlení - některé aplikace této metody jsou velmi jednoduché a účinné zároveň, obecně se zde využívá posunu v běžných myšlenkových vzorcích, například pomocí generování náhodných slov
• TRIZ a ASIT - tyto metody využívají výsledky analýzy obrovského množství patentů, především TRIZ pak představuje jednu z nejpropracovanějších a nejkonkrétnějších metod, která se výborně hodí na technické inovace
• myšlenkové mapy (mentální mapy) - umožňují grafické znázornění "větvení myšlenek", využívají barvy, symboly a obrázky k podpoře asociací a nových nápadů

Příkladem může být ukázka techniky "Náhodný vstup", která je založena na laterálním myšlení a je obsažena v knize Edwarda de Bona: How to have creative ideas, 62 exercises to develop the mind. Postup je následující:

1. Jasně definujte svůj záměr. Proč a v jakých oblastech chcete něco vytvořit? Nevíte-li, na co přesně míříte, pravděpodobně  cíl netrefíte.
2. Pro stimulaci myšlenek v rámci definovaného záměru použijte náhodné slovo.
3. Přidejte další myšlenky, které vás napadnou.

Pro aplikaci této metody je potřeba mít k dispozici kartičky se slovy, z nichž se jedno náhodně vybere, případně generátor náhodných slov.