Při svých cestách po světě jsem se setkal s termínem "pracademic", který označuje pedagogy, kteří spolupracují s praxí, své praktické zkušenosti se snaží přenášet do výuky a teorie do praxe. Hrdě se mezi ně hlásím! Zveřejňovat zde budu postřehy ze své výuky a oblastí spotřebního chování, marketingu na spotřebitelských trzích, využití výukových simulátorů a myšlenkových map.
Zanedlouho začne letní semestr, ve kterém budu opět učit marketingový výzkum. Nedalo mi to a rozhodl jsem se významně zaktualizovat své výukové materiály ve formě myšlenkových map.
Myšlenkových map je celkem 27 a pokrývají obsah celého vysokoškolského kurzu marketingového výzkumu:
Úloha marketingového výzkumu v rámci marketingového řízení
Manažerské rozhodování, výzkumný proces a určení výzkumných otázek (manažerské rozhodování a informační potřeby v marketingu, proces marketingového výzkumu, určení výzkumné otázky)
Sekundární data, databáze a marketingový informační systém
Kvalitativní výzkum
Kvantitativní výzkum, kvantifikace a měření
Výběr zkoumaných subjektů
Dotazníkové šetření
Pozorování
Experiment a tržní testování
Zpracování a analýza dat
Prezentace výsledků
Odvětví marketingového výzkumu, trendy
Řízení marketingového výzkumu, kvalitativní standardy, etika a právní rámec v marketingovém výzkumu
Myšlenkové mapy k marketingovému výzkumu dávám k dispozici pro nekomerční použití zdarma v rámci licence Creative Commons 4.0 BY-NC-SA.
Mapy je možné si je stáhnout ve verzi PDF a XMIND (možno editovat, software zdarma ke stažení na www.xmind.net).
Před nedávnem jsem se zde v jednom příspěvku zabýval multikanálovým retailingem. A troufnul jsem si trochu zaspekulovat v této souvislosti o dalším vývoji retailingu a některých trendech.
Aktuálně se na serveru Internet Retailing objevil článek Sarah Clarkové, který také mapuje trendy v retailingu. Podle tohoto článku budou klíčové v následujících dvou letech tyto záležitosti:
multikanálová integrace,
využívání chytrých mobilních telefonů (např. porovnání cen, elektronické kupony, dodatečné informace z chytrých čárových kódů),
různé možnosti dodání,
personalizace,
ještě širší možnosti výběru,
sociální média,
široké využití e-mailingu.
Celkově je z toho zřejmé, že s rostoucí dostupností informací o cenách, produktech i retailerech bude nadále přitvrzovat konkurence. A je otázka, zda budou impulzivní nákupy fungovat obdobně jako nyní. Nestane se náhodou, že na základě impulzu jednoho retailera zákazníci budou kupovat u jiného? Co myslíte?
Jednotlivé nápady jsou tématicky seskupeny do kategorií, jako jsou - recyklace minulého obsahu, budování komunity, užitečnost, odlišná hlediska, multimédia, výzkum, získání pozornosti nebo nalezení inspirace.
V jednotlivých kategoriích pak lze nalézt zcela konkrétní nápady. Například se mi velmi líbí vytváření TOP 10 žebříčků, recenze ostatních tématicky spřízněných blogů, knih nebo konferencí, zkombinování protichůdných hledisek do jednoho příspěvku atd.
Zkuste se zahloubat do tohoto návodu sami. A máte-li vlastní postřehy a zkušenosti, dejte je sem vědět. Já se určitě budu snažit ve svých dalších příspěvcích některé z nápadů využít :-)
Jak už jsem dříve uváděl, v současnosti používám dva softwarové nástroje pro tvorbu myšlenkových map - NovaMind a XMind.
NovaMind je komerční produkt, který výborným způsobem podporuje tvořivé myšlení, řízení projektů apod. V něm vytvořené mapy jsou na první pohled rozpoznatelné a velmi dobře vypadají po vizuální stránce. Aktuálně NovaMind začala i v rámci České republiky, Slovenska a dalších zemí střední Evropy prodávat firma Proverbs. Ceny jednotlivých licencí jsou přibližně do 1000 Kč (Express), 3000 Kč (Pro) a 5000 Kč (Platinum).
XMind má zase tu výhodu, že je v základní verzi zcela zdarma. A vypadá mnohem lépe než jiný software na myšlenkové mapy zdarma - freemind. Dokonce je s ním kompatibilní. Zpoplatněná verze stojí 35 € na rok a obsahuje řadu dalších možností - například prezentační režim, podporu projektového řízení, webové sdílení pouze s vybranými spolupracovníky apod. Pro snadný nákup pomocí platební karty či PayPalu můžete použít tlačítko vpravo na této stránce - poté je možné změnit "Currency" na "Czech Koruna" a chcete-li ušetřit zálohu registračního klíče za cca 100 Kč, klikněte ještě na symbol mínus u "Registration Backup Service".
Pro začátečníky s myšlenkovými mapami je tedy asi nejlepší vyzkoušet nejdřív XMind i demo verzi NovaMind zdarma. A který software lépe přiroste k srdci, ten používat :-)
K oběma existuje v obou softwarech spousta ukázkových map zdarma - na webových stránkách NovaMind Connect i na XMind.net.
Myšlenkové mapy jsou výborné pro individuální použití, ale ještě lepší, když je možné je volně sdílet.
Osobně pořád nejvíce preferuji software NovaMind, protože mi dává volnost při tvorbě map. Nicméně je to komerční software a ne každý si ho může dovolit. I další velmi dobrý a rozšířený software, Mindjet MindManager, stojí nemalé peníze.
Pro ty, kteří chtěli tvořit myšlenkové mapy zdarma, donedávna existovala pouze jedna rozumná alternativa, opomenu-li čistě webové aplikace - software freemind. Nyní je ale vše jinak. Mnohem lepší software zdarma je XMind.
Tento software se pro mne stal softwarem druhé volby po NovaMindu. Takže všechny výukové mapy, které dělám například na StudujChytře.cz, budou od teď i ve formátu XMind, aby se kdokoliv mohl mapou prokousat a rozšířit si ji dle svého.
Jenom krátce před konkrétní ukázkou. XMind je principielně velmi podobný MindManageru. Všechny základní funkce zvládá velmi dobře, dokonce lze i při stisknuté klávese Alt libovolně přemísťovat části mapy. Jeho asi jediným vážnějším problémem tak může být pouze absence knihovny vlastních obrázků.
Za plusy lze považovat různé formáty vizuálního zobrazení informací, nejen myšlenkové mapy. XMind podporuje Ishikawův diagram (rybí kost) i různé verze organogramů. Zajímavé je i zapojení jednoduchých tabulek. A hlavně, základní verze je zdarma a mapy lze snadno publikovat a sdílet na internetu.
Existuje i placená varianta v ceně 49 USD/rok, která podporuje prezentační režim, export do pdf/Wordu/PowerPointu a projektové řízení - což je určitě zajímavá alternativa k MindManageru.
Před nedávnem jsem se dostal k videu představujícímu vybrané myšlenky z kurzu pro podnikatele, který stojí 10 000 dolarů. Tento kurz se zabývá tím, jak velmi rychle vybudovat firmu s obratem řádově v desítkách milionů dolarů. Tj. především, jak zvládnout růst a které klíčové oblasti je potřeba ve firmě zvládnout, aby ani jedna z nich další rozvoj nebrzdila.
V předmětu Trénink manažerských dovedností se studenty trénujeme strategické uvažování na tvorbě nového podnikatelského záměru. Pro lepší vysvětlení jednotlivých aspektů strategického plánování jsem připravil tuto myšlenkovou mapu v NovaMind. Inspirací mi byla podobná mapa Gideona Kinga v angličtině. Již dříve jsem používal v podstatě velmi podobné členění, proto jsem tuto mapu doplnil některými svými myšlenkami a zkušenostmi.
Kdo proces tvorby strategického plánu podstoupil, obzvlášť ve spolupráci s dalšími lidmi, si dokáže snadno představit, že je to poměrně náročná záležitost. Snadno se ztratí konzistence, často bývají problémy s komunikací, nalézt shodu vyžaduje čas.
Výhodou pojetí aspektů strategického plánování ve formě myšlenkové mapy je umožnění udržení celkového přehledu, podpora inspirace mezi jednotlivými aspekty i lidmi účastnícími se tohoto procesu. Navíc mapa nedefinuje striktní postup. Reálně se také v debatě tým obvykle vrací k dřívějším tématům.
Řešíte-li tedy tvorbu strategického plánu, zkuste k tomu použít tuto mapu. Přidávejte své vlastní větve a rozšiřte ji podle svého. Uvidíte, že se vám snáze komunikuje i přemýšlí. Dokonce můžete dosáhnout velmi kvalitních výsledků mnohem rychleji.
A přemýšlíte-li, proč se vůbec do strategického plánování pouštět, uvědomte si, že vám to umožní:
nastavit dlouhodobý směr vaší organizace,
určit rámec pro rozhodování,
představit váš podnik někomu jinému - například investorům nebo bankám,
stimulovat změnu,
sledovat, jak vaše představy odpovídají realitě kolem vás - není nic důležitějšího, než schopnost odhalit své vlastní chybné představy o dopadech světa kolem nás.
V jednom svém dřívějším příspěvku jsem se zabýval hrou Distribuce piva. Ta názorně ukazuje, kde vznikají v dodavatelských řetězcích zbytečné výkyvy v zásobách a s nimi spojené náklady, a jak je lze snižovat tím, že se lépe výměňují klíčové informace a zkrátí se dodací lhůty.
V reálném světě je to samozřejmě složitější, nicméně základní pravidla jsou obdobná. Snížení logistických nákladů a zvýšení/udržení výnosů vyplývající ze spokojenosti zákazníků lze dosahovat pouze tehdy, když jednotlivé články dodavatelského řetězce kooperují.
Nicméně, kdokoliv to prakticky zažil, ví, že kooperace mezi nezávislými ekonomickými subjekty je věc velmi ošemetná. Často vítězí zásada "lepší hrabec v hrsti, než holub na střeše" a silnější strana svou moc využívá nadoraz k maximalizaci svého krátkodobého zisku. Lze tedy vůbec za takových podmínek účinně kooperovat a snižovat náklady?
Myslím si, že ano. Jednu takovou vizi účinné kooperace mezi retailery a jejich dodavateli představuje systém ECR - Efficient Consumer Response - Efektivní spotřebitelská odezva. Jeho hlavní výhodou je to, že je postaven na globálních standardech, takže jakákoliv firma, která si je osvojí, tím získává určité minimální potřebné kompetence k zapojení do různých řetězců.
Aktuální pojetí ECR lze nalézt například na stránkách www.globalscorecard.net. Pro všechny zájemce jsem připravil přehledovou mapu základních pilířů, na kterých je ECR postaveno.
Často se potkávám se SWOT analýzami, které jsou obecně považovány za základní přípravný nástroj pro strategické úvahy podniku. Jejich úroveň bývá různá. Je totiž potřeba si uvědomit, že k tomu, aby SWOT analýza měla smysl, musí být zaměřená - jinak řeší všechno a nic. Nelze ji proto dělat zcela obecně, vždy by měla být vztažena ke konkrétním cílům organizace a jejím cílovým zákazníkům. Navíc obvykle nejsou kvalitně generovány a analyzovány příležitosti - jejich využívání je přitom základním principem podnikání jako takového.
Podle mého názoru je tedy nejlepší používat SWOT analýzu jako nástroj pro strategické učení se managementu organizace. Celý proces její tvorby a opakované aktualizace totiž dává příležitost strukturovaně a celistvě přemýšlet nad základními prvky ovlivňujícími firmu - a to zevnitř i zvnějšku. Není proto úplně nejlepší SWOT analýzu provést a celý proces uzavřít s pocitem, že je vše v naprostém pořádku. Spíše by se měla pravidelně přehodnocovat, minimálně jednou za půl roku až rok. Tato frekvence je dána tím, jak často a do jaké míry je organizace vystavena změnám.
SWOT analýza prováděná tímto způsobem má samozřejmě tvůrčí složku, především v oblasti příležitostí. Ta by měla zajistit vygenerování dostatečného počtu alternativ dalšího směřování (moje osobní doporučení - určitě více než 10). Jejich odkrytí je jedním z klíčů dalšího rozvoje organizace, obzvláště v případě, že je jedním z cílů další růst. Odkrytí příležitostí nicméně není jednoduché. Existuje-li organizace déle, je potřeba překonat myšlenkové stereotypy a ustálená schémata. Jak? Tím jsem se zabýval například ve svých předchozích příspěvcích o inovacích a myšlenkových mapách.
Analýza ohrožení zase směřuje k poznání vnějších vlivů, které mohou mít pro firmu negativní důsledky. Mohou to být změny v makroprostředí i v mikroprostředí. Každý rozumný manažer se na takovéto situace snaží připravit a omezit jejich důsledky - tj. myslet na zadní kolečka. K tomu je především nutné snažit se řídit manévrovací prostor, který máme k dispozici.
U silných a slabých stránek je zase nutné si uvědomit, že i když je analýza zaměřena dovnitř organizace, silné a slabé stránky jsou vždy relativní - ať již vůči konkurenci, nebo vůči zákaznickým požadavkům a jejich vývoji.
Každopádně vždy by měla být SWOT analýza opřena o kvalitní informace, nejlépe získané v rámci dobře provedeného marketingového výzkumu. Lze k tomu využít jak interní zdroje (např. záznamy o reklamacích, neuspokojených objednávkách, informace od obchodních zástupců apod.), tak i zdroje externí (např. výzkumy trhu, informace z médií atd.).
Ve výsledku je podle mého názoru asi nejpodstatnější, aby byl výsledek celistvý a synergický, ale dostatečně do hloubky zakotvený v realitě z hlediska toho, co je opravdu dosažitelné. Na druhou stranu je potřeba také dosáhnout sdíleného pochopení na úrovni klíčových manažerů organizace, jinak se zvyšuje riziko nesouladu v dílčích strategiích.
Jak tedy vytěžit ze SWOT analýzy maximální potenciál? Připravil jsem k tomu jednoduchou myšlenkovou mapu v NovaMind, která by měla vést celým myšlenkovým procesem. Ten ale není lineární, ale je obvykle potřeba se k jednotlivým oblastem vracet - například silné stránky a slabé stránky do značné míry ovlivní hodnocení příležitostí.
V následující videoukázce se můžete přesvědčit, že v blízké budoucnosti budou možnosti myšlenkového a pojmového mapování na zcela jiné úrovni. Jenom doufám, že se to nezvrhne v pouhé hraní :-)
Na této stránce http://www.visual-literacy.org/periodic_table/periodic_table.html najdete periodickou tabulku jednotlivých vizualizačních metod pro podporu učení. I když se touto oblastí zabývám poměrně dlouho, samotného mne překvapilo, co všechno existuje :-)
Jestliže jste se potkali s knihami Tonyho Buzana (např. tady), zaujaly vás myšlenkové/mentální mapy (video Tony Buzana o výhodách zde) a neumíte dobře kreslit, možná přemýšlíte, jak tyto mentální mapy vytvářet na počítači. Já jsem byl například pomocí těchto přístupů schopen značně zefektivnit a zrychlit úkoly vyžadující ujasnění vlastních myšlenek (plánování, řešení problémů, psaní textů) - odhadem cca o 50 %.
Pro tyto účely existuje celá řada softwarových nástrojů, nicméně asi žádný není vhodný pro všechny způsoby využití. Vyzkoušel jsem jich celou řadu (vyčerpávající přehled je například zde) a vytvořil jsem při tom více než 100 různých map. Moje výsledné zkušenosti by se daly shrnout následovně:
Pro mé potřeby - tedy vytváření nejen myšlenkových, ale i pojmových map, které vypadají vizuálně atraktivně (jedna ze zásad tvorby) a dají se používat pro výuku - se nejvíce osvědčily komerční software NovaMind a Inspiration (v ČR má zastoupení firma Proverbs).
Hlavním důvodem je přístup k obrovské online databázi vhodných obrázků s vyhledáváním přes klíčová slova - to uspoří velké množství času při vytváření map. Databáze obsahuje obrázky použitelné pro výukové účely i pro management.
Druhou výhodou je podpora jak myšlenkových map, tak i dalších typů grafického vyjádření myšlenek (pojmové mapy, Vennovy diagramy atd.). Je-li potřeba pracovat s vyjádřením většího množství znalostí, musí se různé formy vizuálního vyjádření střídat, jinak jsou brzy stereotypní a ztrácejí účinnost.
Určitou nevýhodou je obecně to, že software je v angličtině (nicméně se v něm dají připravovat mapy v češtině).
Po zkušenostech s jinými programy jsem zpočátku považoval za nevýhodu i to, že nešly v tomto software až tak dobře vytvářet a prezentovat rozsáhlé mapy, nicméně nakonec se ukázalo, že z hlediska způsobu mého využití je to spíše výhoda. Jsem tím nucen vytvářet výsledné mapy tak, aby byly přehledné a svým rozsahem uchopitelné i pro ostatní, čímž zůstává zachována celistvost pohledu na zkoumaný problém. Pro rozumnou prezentaci a eventuální vytištění podkladů v papírové formě jsou zároveň mapy v takovém rozsahu, aby se vešly a byly čitelné na listu papíru. Na jedno téma se pak dá využít více mezi sebou provázaných map (například jedna přednáška na hodinu a půl je pak podpořena 3 - 8 mapami). V tomto software jsem vytvořil přes padesát různých map a rozhodl jsem se u něj s největší pravděpodobností zůstat do budoucna.
Další software, který používám, je XMind. Ten je v základní verzi zdarma a mapy se dají sdílet na internetu, takže ho používám především pro šíření výukových map a šablon mezi studenty.
Existují ještě další rozšířené softwarové nástroje - například freemind, který je česky a zadarmo, nebo MindManager, iMindMap a řada dalších.
Ty obvykle svádějí k vytváření velmi rozsáhlých map, které mohou obsahovat množství informací najednou s tím, že je vidět vždy pouze část mapy. Pro organizaci často aktualizovaných myšlenek například v rámci řízení projektů a plánování to může být výhodné, problém ale nastává ve chvíli, kdy se má mapa prezentovat jako celek včetně detailů a jinou formou než elektronicky - tj. především v případě jejího tisku a komunikaci s ostatními. I když se dá částečně skrýt, vytisknout na více listů, případně rozdělit na několik menších, typicky to vede k dodatečné práci a zhoršení přehlednosti a čitelnosti. I v těchto softwarových nástrojích lze samozřejmě vytvářet menší mapy, slabší stránkou však je typicky jejich výsledný grafický vzhled - jedinou výjimkou je software iMindMap, který má velmi pěkný organický vzhled, nicméně velmi vysokou cenu.
Z hlediska praktického použití pro management je asi do budoucna nejperspektivnější varianta online nástrojů podporujících sdílenou tvorbu map. Zajímavé jsou v tomto smyslu služby mindmeister.com, mindomo.com (základní verze zdarma) a comapping.com. A nakonec se tímto směrem vydávají i téměř všechny dříve uvedené klasické softwarové nástroje pro myšlenkové mapování.
