Jedním z marketingových konceptů, který je doporučován v učebnicích k marketingu a spotřebnímu chování je využití tzv. nejmenšího pozorovatelného rozdílu (angl. "just noticeable difference", jinými synonymy jsou diferenční práh percepce, či nejmenší vnímaná změna) k takovým změnám u produktu. značky nebo ceny, kterých si zákazníci nemají všimnout.
Historicky tento koncept vychází z fyziologických výzkumů Ernsta Heinricha Webera již v 19. století a v podstatě vyjadřuje závislost vnímání rozdílu na předchozí úrovni podnětu. Příkladem z oblasti marketingu může být třeba změna ceny - u změny ceny o 200 Kč při původní ceně 50 Kč bude změna vnímána jako velmi velká, v případě původní ceny 2 mil. Kč bude zanedbatelná, případně si jí nikdo prakticky nevšimne.
Na YouTube k tomuto tématu lze shlédnout video od Gail Tom s celou řadou příkladů ze spotřebního chování a marketingu.
V minulosti bylo mnohokrát vyzkoušeno, že tyto přístupy v marketingu úspěšně fungují, a to i v případě změn, které jsou pro zákazníky v podstatě negativní - například u zmenšení množství produktu při zachování obalu a ceny. Nicméně budou tak úspěšné i ve světě se sociálními sítěmi? Na tuto otázku jsem se pokusil si odpovědět ve výzkumu, který jsem nedávno provedl a nyní je k dispozici v časopise Acta Informatica Pragensia.
Po nasimulování sociální sítě s různou hustotou vztahů a řadě experimentů je vidět, jak vyšší hustota vztahů umožněná sociálními sítěmi logicky vede k rychlejšímu šíření informace o změně. Negativní změna tak i v případě, kdy je přímo rozeznána pouze hrstkou zákazníků (v případě mých simulací méně než 1 %), může způsobit velmi silnou reakci od masy zákazníků, rozšíří-li tuto informaci dále. Ve světě se sociálními sítěmi je tedy používání těchto taktik mnohem rizikovější - na změny může upozornit konkurence, aktivní zákazníci, spotřebitelské organizace atd. A nakonec se "skandálu" rády chytí i média.
Aktuálních příkladů je celá řada, i když některé z nich mohly vzniknout i nechtěně - "Bendgate" u iPhone 6 nebo levnější náhražky cukru u Coca Coly.
Co z toho tedy pro marketéry vyplývá? Na změny tohoto typu je potřeba si dát mnohem větší pozor než v minulosti a použití na nich založených marketingových taktik k ošálení zákazníků je významně rizikovější. A to i u nezamýšlených vedlejších dopadů změn dalších.
12.1.15
29.12.14
Myšlenkové mapy k marketingovému výzkumu
Zanedlouho začne letní semestr, ve kterém budu opět učit marketingový výzkum. Nedalo mi to a rozhodl jsem se významně zaktualizovat své výukové materiály ve formě myšlenkových map.
Myšlenkových map je celkem 27 a pokrývají obsah celého vysokoškolského kurzu marketingového výzkumu:
Myšlenkových map je celkem 27 a pokrývají obsah celého vysokoškolského kurzu marketingového výzkumu:
- Úloha marketingového výzkumu v rámci marketingového řízení
- Manažerské rozhodování, výzkumný proces a určení výzkumných otázek (manažerské rozhodování a informační potřeby v marketingu, proces marketingového výzkumu, určení výzkumné otázky)
- Sekundární data, databáze a marketingový informační systém
- Kvalitativní výzkum
- Kvantitativní výzkum, kvantifikace a měření
- Výběr zkoumaných subjektů
- Dotazníkové šetření
- Pozorování
- Experiment a tržní testování
- Zpracování a analýza dat
- Prezentace výsledků
- Odvětví marketingového výzkumu, trendy
- Řízení marketingového výzkumu, kvalitativní standardy, etika a právní rámec v marketingovém výzkumu
Mapy je možné si je stáhnout ve verzi PDF a XMIND (možno editovat, software zdarma ke stažení na www.xmind.net).
Ukázku si můžete prohlédnout níže:
13.12.14
Krize v malých a středních podnicích a jejich řešení - co vychází z dat o 568 krizích?
V současnosti na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity řešíme výzkum, který se týká krizí v malých a středních podnicích. Formou strukturovaných rozhovorů jsme zatím posbírali data ze 187 podniků o 568 krizích. Zatím jsou výsledky velmi předběžné a odrážejí počáteční stádium analýz, nicméně i tak z nich lze některé zajímavé závěry učinit.
Ve výzkumu se zajímáme jak o krize související se vnějším prostředím (např. odběratelé a makroprostředí), tak i o krize vnitřní (např. finance, zaměstnanci, procesy, osobnost podnkatele). Nejčastěji se objevující krize souvisí s finanční situací, zaměstnanci, makroprostředím a odběrateli. Výskyt různých typů krizí se také liší například s ohledem na právní formy - u družstev je například více vlastnických krizí, u OSVČ a s.r.o. je více zaměstnaneckých krizí. Procesní krize se zase více projevují v souvislosti s růstem počtu zaměstnanců.
Hodně odlišností ve výskytu krizí je logicky dáno odvětvím. Některá odvětví jsou více vystavena vlivu přírodních krizí, u dalších jsou větší problémy například se zaměstnanci či s konkurencí.
Zajímavé také je, že cca u 30 % krizí podniky přiznávají, že je zřejmě mohly rozpoznat dříve.
Co z toho všeho vyplývá? U malých a středních podniků nelze očekávat pokročilé metody krizového managementu, na to obvykle nemají dostatečné kapacity. Na druhou stranu jsou ale zároveň poměrně dost flexibilní. Mělo by být proto možné jim napomoci ve včasnosti rozeznání krizí, alespoň některých. A zároveň by pro ně mohlo být zajímavé zjistit, jak obdobné krize řešili ostatní, s jakým úspěchem a jaké to mělo další dopady.
Ve výzkumu se zajímáme jak o krize související se vnějším prostředím (např. odběratelé a makroprostředí), tak i o krize vnitřní (např. finance, zaměstnanci, procesy, osobnost podnkatele). Nejčastěji se objevující krize souvisí s finanční situací, zaměstnanci, makroprostředím a odběrateli. Výskyt různých typů krizí se také liší například s ohledem na právní formy - u družstev je například více vlastnických krizí, u OSVČ a s.r.o. je více zaměstnaneckých krizí. Procesní krize se zase více projevují v souvislosti s růstem počtu zaměstnanců.
Hodně odlišností ve výskytu krizí je logicky dáno odvětvím. Některá odvětví jsou více vystavena vlivu přírodních krizí, u dalších jsou větší problémy například se zaměstnanci či s konkurencí.
Zajímavé také je, že cca u 30 % krizí podniky přiznávají, že je zřejmě mohly rozpoznat dříve.
Co z toho všeho vyplývá? U malých a středních podniků nelze očekávat pokročilé metody krizového managementu, na to obvykle nemají dostatečné kapacity. Na druhou stranu jsou ale zároveň poměrně dost flexibilní. Mělo by být proto možné jim napomoci ve včasnosti rozeznání krizí, alespoň některých. A zároveň by pro ně mohlo být zajímavé zjistit, jak obdobné krize řešili ostatní, s jakým úspěchem a jaké to mělo další dopady.
31.10.14
Zkušenosti s open source statistickým softwarem
Pro zpracování dat z výzkumů existuje celá řada softwarových nástrojů. Mezi komerčními lze zmínit software jako SPSS, Statistica apod. Nicméně mezi volně dostupnými není úplně jednoduché najít takové, které by fungovaly spolehlivě a byly zároveň uživatelsky přívětivé.
PSPP, jak již jeho název napovídá, je do značné míry inspirován jiným známým statistickým software – SPSS. S ním do určité míry sdílí základní logiku ovládání a mimo to i formát ukládaných dat. To dále rozšiřuje možnosti pokročilejší analýzy takto pořízených dat i v dalších statistických nástrojích.
Přitom volně dostupné softwarové nástroje mají potenciálně řadu výhod - uživatelé za ně nemusejí platit a mohou si je snadno nainstalovat na více počítačích, čímž odpadá jedna z hlavních bariér. Na druhou stranu mají i nevýhody - především co se týče spolehlivosti, podpory a uživatelské přívětivosti (např. jazyk).
Pro výuku marketingového výzkumu i na zpracování dat například jsme si vyzkoušeli řadu z nich, přičemž se nedá říci, že bychom nalezli zcela ideální nástroje. Nicméně jsme našli alespoň takovou variantu, která je funkční a pro většinu úkolů dostatečně dobrá.
V podstatě se jedná o kombinované využití dvou nástrojů, které společně dokáží řešit všechny podstatné nároky, které lze na statistický software mít:
- vytvoření kódovacího rámce,
- zakódování dat,
- transformaci dat,
- a statistickou analýzu dat.
Používání tohoto software je poměrně intuitivní, nicméně vzhledem k tomu, že je tento software vyvíjen především pro operační systém Linux, ne vše ve Windows funguje tak, jak by mělo (například kopírování přes schránku a české znaky v názvech souborů). Proto zde dávám k dispozici Stručný návod k použití PSPP a několik odkazů na další užitečné zdroje v češtině/slovenštině:
- návody k používání PSPP od PhDr. J. Šafra, Ph.D. z FHS UK
- PSPP ako nová alternatíva spracovania dát of A. Ritomského z Univerzity Kmenského v Bratislave
5.8.10
Výzkum Dana Arielyho - zúčastněte se!
Možná znáte Dana Arielyho, nebo alespoň jeho knížky z oblasti behaviorální ekonomie. Jedna z jeho knih - Jak drahé je zdarma - už vyšla i v češtině. Je to velmi zajímavá osobnost, už jenom jeho životní příběh je dost inspirující.
Snaží se o pochopení základů lidského ekonomického chování, především jeho iracionality a důsledků, které to má (viz níže uvedené video). A k tomu mimo jiné dělá řadu výzkumů - přičemž jeden z dotazníků jsem pomáhal překládat do češtiny a tudíž bych chtěl všechny požádat o vyplnění. Dotazník je plně anonymní a najdete ho na této webové adrese. Určitě tím pomůžete ve věci, která má smysl.
Snaží se o pochopení základů lidského ekonomického chování, především jeho iracionality a důsledků, které to má (viz níže uvedené video). A k tomu mimo jiné dělá řadu výzkumů - přičemž jeden z dotazníků jsem pomáhal překládat do češtiny a tudíž bych chtěl všechny požádat o vyplnění. Dotazník je plně anonymní a najdete ho na této webové adrese. Určitě tím pomůžete ve věci, která má smysl.
20.4.10
iRiver Story - první zkušenosti a malý návod, jak nastavit češtinu v EPUB
Když tak delší dobu sleduji mánii ohledně čteček elektronických knih, jako je Kindle a aktuálně Apple iPad, rozhodl jsem se, že si taky jednu pořídím.
Dlouho jsem vybíral. Přemýšlel jsem o Kindle, především kvůli použití jiné zobrazovací technologie než je podsvícený LCD displej (který má iPad, iPhone a notebooky). Přece jenom jsem chtěl mít možnost číst i venku a výdrž na baterie cca 9000 otočení stránek je také výborná vlastnost - dobíjet a hlídat další zařízení, když mám iPhone, se mi opravdu moc nechce.
Nakonec mne ale zlákal iRiver Story (koupil jsem zde). Je podobný jako Kindle, ale narozdíl od něj se dá koupit v ČR s dvouletou zárukou a má slot na SD karty. Vzhledem k tomu, že čtečku využívám i na čtení studentských prací ve formátech doc, docx a pdf, je to vhodný způsob, jak sebou netahat další USB kabel pro přenášení souborů. Tyto formáty lze navíc na této čtečce zobrazit i bez převodu do jiného formátu - sice to má své mouchy (chybí přiblížení v pdf při zobrazení naležato), ale je to v řadě případů dostatečně dobře použitelné.
Zároveň se mi i líbilo, že se poměrně často objevuje nový firmware, který přidává další funkčnost. A v neposlední řadě zařízení běží na linuxu a firmware je otevřený, takže se dá upravovat.
Se čtečkou jsem nadmíru spokojen. Funguje svižně a čte se na ní opravdu dobře. Samozřejmě je ale problém s texty pro čtení. Ani tak ne s cizojazyčnými - ty si lze koupit na internetu snadno ze zahraničí, ale s českými. Těch se dá legálně získat poměrně málo, obzvláště současných (pominu-li bakalářské a diplomové práce mých studentů, které pro mne znamenají přečíst řádově tisíc stran ročně) - mezi zajímavé zdroje patří například Městská knihovna v Praze nebo Palmknihy. Vydavatelé však v tomto směru příliš aktivní nejsou. Nu což, budu si kupovat knihy v cizině, stejně je řada zajímavých knih v originále lepší :-)
Jak jsem ale také posléze zjistil, každá čtečka pracuje se standardními formáty pro elektronické knihy (např. EPUB) poněkud odlišně. Takže i když si stáhnu z Městské knihovny v Praze knihy ve formátu EPUB, což je prakticky zazipované HTML, iRiver Story českou diakritiku nezobrazí správně, ačkoliv jsou texty kódovány v unicode.
Hledal jsem, hledal, ale dlouho jsem nebyl schopen rozumně vytvořit EPUB texty se správně zobrazenou češtinou. Pouze ručním zásahem a vložením fontů do EPUBu. To sice funguje bez ohledu na typ čtečky, ale je to zdlouhavé, složité a každá kniha pak znovu obsahuje fonty prakticky zbytečně (zvlášť, když si je převádím do tohoto formátu sám). U jiných čteček většinou existoval jednodušší způsob - komfortní konverze pomocí programu Calibre s patřičným nastavením - především díky uvedení správné cesty pro použití jiných než standardních fontů.
Nakonec jsem na řešení i na iRiver Story přišel. Díky komunitě OpenInkPot, která analyzovala firmware použitý v této čtečce jsem objevil fungující postup a umístění složky fontů:
V popisu svých zkušeností se čtečkou budu dále pokračovat, už se těším, až sám nějaké výukové texty pro použití ve čtečce vytvořím - myslím si, že je to začátek smysluplného studia z elektronických textů :-)
Dlouho jsem vybíral. Přemýšlel jsem o Kindle, především kvůli použití jiné zobrazovací technologie než je podsvícený LCD displej (který má iPad, iPhone a notebooky). Přece jenom jsem chtěl mít možnost číst i venku a výdrž na baterie cca 9000 otočení stránek je také výborná vlastnost - dobíjet a hlídat další zařízení, když mám iPhone, se mi opravdu moc nechce.
Nakonec mne ale zlákal iRiver Story (koupil jsem zde). Je podobný jako Kindle, ale narozdíl od něj se dá koupit v ČR s dvouletou zárukou a má slot na SD karty. Vzhledem k tomu, že čtečku využívám i na čtení studentských prací ve formátech doc, docx a pdf, je to vhodný způsob, jak sebou netahat další USB kabel pro přenášení souborů. Tyto formáty lze navíc na této čtečce zobrazit i bez převodu do jiného formátu - sice to má své mouchy (chybí přiblížení v pdf při zobrazení naležato), ale je to v řadě případů dostatečně dobře použitelné.
Zároveň se mi i líbilo, že se poměrně často objevuje nový firmware, který přidává další funkčnost. A v neposlední řadě zařízení běží na linuxu a firmware je otevřený, takže se dá upravovat.
Se čtečkou jsem nadmíru spokojen. Funguje svižně a čte se na ní opravdu dobře. Samozřejmě je ale problém s texty pro čtení. Ani tak ne s cizojazyčnými - ty si lze koupit na internetu snadno ze zahraničí, ale s českými. Těch se dá legálně získat poměrně málo, obzvláště současných (pominu-li bakalářské a diplomové práce mých studentů, které pro mne znamenají přečíst řádově tisíc stran ročně) - mezi zajímavé zdroje patří například Městská knihovna v Praze nebo Palmknihy. Vydavatelé však v tomto směru příliš aktivní nejsou. Nu což, budu si kupovat knihy v cizině, stejně je řada zajímavých knih v originále lepší :-)
Jak jsem ale také posléze zjistil, každá čtečka pracuje se standardními formáty pro elektronické knihy (např. EPUB) poněkud odlišně. Takže i když si stáhnu z Městské knihovny v Praze knihy ve formátu EPUB, což je prakticky zazipované HTML, iRiver Story českou diakritiku nezobrazí správně, ačkoliv jsou texty kódovány v unicode.
Hledal jsem, hledal, ale dlouho jsem nebyl schopen rozumně vytvořit EPUB texty se správně zobrazenou češtinou. Pouze ručním zásahem a vložením fontů do EPUBu. To sice funguje bez ohledu na typ čtečky, ale je to zdlouhavé, složité a každá kniha pak znovu obsahuje fonty prakticky zbytečně (zvlášť, když si je převádím do tohoto formátu sám). U jiných čteček většinou existoval jednodušší způsob - komfortní konverze pomocí programu Calibre s patřičným nastavením - především díky uvedení správné cesty pro použití jiných než standardních fontů.
Nakonec jsem na řešení i na iRiver Story přišel. Díky komunitě OpenInkPot, která analyzovala firmware použitý v této čtečce jsem objevil fungující postup a umístění složky fontů:
- Do složky fonts v hlavní paměti Story se nahrají příslušné nové unicode fonty - já používám například Droid Serif (lze stáhnout zde), tj. zkopíroval jsem si tam soubory DroidSerif-Regular.ttf, DroidSerif-Italic.ttf, DroidSerif-BoldItalic.ttf a DroidSerif-Bold.ttf. Tyto fonty se dobře čtou na elektronických displejích - není však problém například použít i Times New Roman.
- V Calibre je potřeba nastavit v možnostech převodu do formátu EPUB Extra CSS, pro výše uvedené fonty například následovně:
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: normal;
font-style: normal;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Regular.ttf);
}
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: bold;
font-style: normal;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Bold.ttf);
}
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: normal;
font-style: italic;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Italic.ttf);
}
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: bold;
font-style: italic;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-BoldItalic.ttf);
}
body, p {
font-family: serif !important;
line-height: 125%;
margin-top: 6pt;
} - Poté stačí překonvertovat zdrojový text na EPUB a čeština by měla fungovat tak, jak se patří (pozná-li Calibre kódování češtiny u zdrojového dokumentu). Se všemi výhodami formátu EPUB, jako je například rychlost zobrazení a změna velikosti textu.
V popisu svých zkušeností se čtečkou budu dále pokračovat, už se těším, až sám nějaké výukové texty pro použití ve čtečce vytvořím - myslím si, že je to začátek smysluplného studia z elektronických textů :-)
29.3.10
Jsou vysoké odměny zabíjákem inovací a tvořivosti?
Na blogu Lemonade (díky!) jsem narazil na hodně zajímavé video z TEDu o motivaci a tvořivosti. Je opravdu inspirativní - je v něm poukazováno na to, jak vidina velké odměny v podstatě působí při řešení úloh vyžadujících myšlení a tvořivost kontraproduktivně a zhoršuje výsledek.
Zajímavé jsou příklady, které Dan Pink ve své přednášce uvádí. Mimo obligátního Google a možnosti je zaměstnanců pracovat na svých vlastních projektech, zmiňuje i americkou firmu, která nemá vůbec žádnou stanovenou pracovní dobu.
Proč to podle něj funguje? Protože vnější stimulace (odměna) je úspěšně nahrazena motivací vnitřní. A aby to fungovalo, je potřeba cukr a bič nahradit autonomií, mistrovstvím a smysluplností.
Když tak nad tím uvažuji, přijde mi, že je to totéž při vzdělávání. Už J. A. Komenský říkal, že "žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit." A skrze tři výše uvedené aspekty nejspíš vede cesta:
Chceme-li tedy budovat znalostní společnost, asi by bylo záhodno přehodnotit to, jak by vůbec mělo vzdělávání fungovat. A změnit pravidla, nejen v odměňování. Co si o tom myslíte vy?
Zajímavé jsou příklady, které Dan Pink ve své přednášce uvádí. Mimo obligátního Google a možnosti je zaměstnanců pracovat na svých vlastních projektech, zmiňuje i americkou firmu, která nemá vůbec žádnou stanovenou pracovní dobu.
Proč to podle něj funguje? Protože vnější stimulace (odměna) je úspěšně nahrazena motivací vnitřní. A aby to fungovalo, je potřeba cukr a bič nahradit autonomií, mistrovstvím a smysluplností.
Když tak nad tím uvažuji, přijde mi, že je to totéž při vzdělávání. Už J. A. Komenský říkal, že "žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit." A skrze tři výše uvedené aspekty nejspíš vede cesta:
- dává-li vyučovaná látka studentům smysl, budou k ní přistupovat aktivněji a se zájmem,
- budou-li mít při učení se dostatečnou autonomii, mohou dělat chyby, experimentovat a užívat si to,
- a mistrovství je záležitost postojů - ochoty se neustále zlepšovat a pracovat na sobě.
Chceme-li tedy budovat znalostní společnost, asi by bylo záhodno přehodnotit to, jak by vůbec mělo vzdělávání fungovat. A změnit pravidla, nejen v odměňování. Co si o tom myslíte vy?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)