Inovovat, inovovat, inovovat!

Touto parafrází známého Leninova výroku navazuji na trend, který se již delší dobu prolíná manažerskou literaturou u nás i v zahraničí. Dlužno podotknout, že v zahraničí (především v tom anglicky mluvícím) je pojem inovace ještě frekventovanější než u nás (viz například bestsellery profesora Claytona M. Christensena z Harvardu a jeho pojem "disruptive innovation" - rozvratná inovace).

Vědět, že bychom měli inovovat, je samozřejmě hezké. Ale je potřeba zároveň vědět, jak. Tímto příspěvkem bych rád do diskuse o inovacích přispěl svou troškou do mlýna.

Mýty o inovacích

Inovace znamenají především to, že se na trh uvede něco nového nebo se použije nový způsob toho, jak daný produkt na trh dostat (tj. přeuspořádání hodnotového řetězce). Vždy to znamená vytvoření nebo změnu stávajícího podnikatelského modelu. Mnoho lidí si proto představuje inovování jako velmi náročný a složitý proces vyžadující vysoké investice a přístupný pouze velkým firmám.

To však nutně nemusí být pravda. Dokonce si myslím, že některé z nejlepších a nejúspěšnějších inovací vůbec nemusejí být na začátku složité a náročné. Naopak, obvykle jde o to, propojit již existující věci novým způsobem.

Řekněme, že prodáváte noviny. Budete stát na frekventovaném místě, například na Václavském náměstí, a nabízet je kolemjdoucím. Kousek od vás bude jiný kolportér - další kapr ve stejném rybníce. Z marketingového hlediska nic moc, jste v silně konkurenčním prostředí. Co s tím můžete udělat?

Z hlediska marketingového mixu můžete nejobecněji zkusit změnit produkt (prodávat jiné noviny), snížit cenu, změnit místo (přejít do jiné části náměstí) nebo podpořit prodej reklamou (budete křičet víc nahlas?) apod. To vše jsou inovace. Ale tak nějak to asi každému přijde nepříliš tvůrčí.

Jak to tedy udělat jinak? Zkusíme trochu změnit daný podnikatelský model. Prodej novin jako základní zdroj výdělku zachováme, ale k němu si vybereme náhodné slovo, například doprava. Co nás v této souvislosti může napadnout dále - auto, kolo, vlak, letadlo, ... dopravní zácpa. Co kdyby se prodávaly noviny v místech dopravní zácpy, aby zkrátily řidičům čekání? V takovém případě budou noviny plnit poněkud odlišnou funkci, než v případě původním - změnili jsme tvůrčím způsobem situaci a dodali jim novou hodnotu, která z toho vyplývá. Potřebná investice = 0.

Jak inovovat?

"Inovace bez legrace!" je známá hláška z jednoho dílu Básníků. Jak tedy na to?

Překvapivé je, nakolik může být inovace systematický proces, používáme-li patřičnou metodu. Asi nejznámější je brainstorming ("bouře mozků"), ten ale pravděpodobně více přispěje k budování spolupráce v týmu než k něčemu opravdu tvořivému.

Ty nejzajímavější metody jsou ovšem v českých luzích a hájích známé podstatně méně:

• synektika - při té se využívá potenciálu analogií
• laterální myšlení - některé aplikace této metody jsou velmi jednoduché a účinné zároveň, obecně se zde využívá posunu v běžných myšlenkových vzorcích, například pomocí generování náhodných slov
• TRIZ a ASIT - tyto metody využívají výsledky analýzy obrovského množství patentů, především TRIZ pak představuje jednu z nejpropracovanějších a nejkonkrétnějších metod, která se výborně hodí na technické inovace
• myšlenkové mapy (mentální mapy) - umožňují grafické znázornění "větvení myšlenek", využívají barvy, symboly a obrázky k podpoře asociací a nových nápadů

Příkladem může být ukázka techniky "Náhodný vstup", která je založena na laterálním myšlení a je obsažena v knize Edwarda de Bona: How to have creative ideas, 62 exercises to develop the mind. Postup je následující:

1. Jasně definujte svůj záměr. Proč a v jakých oblastech chcete něco vytvořit? Nevíte-li, na co přesně míříte, pravděpodobně  cíl netrefíte.
2. Pro stimulaci myšlenek v rámci definovaného záměru použijte náhodné slovo.
3. Přidejte další myšlenky, které vás napadnou.

Pro aplikaci této metody je potřeba mít k dispozici kartičky se slovy, z nichž se jedno náhodně vybere, případně generátor náhodných slov.