Možná znáte Dana Arielyho, nebo alespoň jeho knížky z oblasti behaviorální ekonomie. Jedna z jeho knih - Jak drahé je zdarma - už vyšla i v češtině. Je to velmi zajímavá osobnost, už jenom jeho životní příběh je dost inspirující.
Snaží se o pochopení základů lidského ekonomického chování, především jeho iracionality a důsledků, které to má (viz níže uvedené video). A k tomu mimo jiné dělá řadu výzkumů - přičemž jeden z dotazníků jsem pomáhal překládat do češtiny a tudíž bych chtěl všechny požádat o vyplnění. Dotazník je plně anonymní a najdete ho na této webové adrese. Určitě tím pomůžete ve věci, která má smysl.
20.4.10
iRiver Story - první zkušenosti a malý návod, jak nastavit češtinu v EPUB
Když tak delší dobu sleduji mánii ohledně čteček elektronických knih, jako je Kindle a aktuálně Apple iPad, rozhodl jsem se, že si taky jednu pořídím.
Dlouho jsem vybíral. Přemýšlel jsem o Kindle, především kvůli použití jiné zobrazovací technologie než je podsvícený LCD displej (který má iPad, iPhone a notebooky). Přece jenom jsem chtěl mít možnost číst i venku a výdrž na baterie cca 9000 otočení stránek je také výborná vlastnost - dobíjet a hlídat další zařízení, když mám iPhone, se mi opravdu moc nechce.
Nakonec mne ale zlákal iRiver Story (koupil jsem zde). Je podobný jako Kindle, ale narozdíl od něj se dá koupit v ČR s dvouletou zárukou a má slot na SD karty. Vzhledem k tomu, že čtečku využívám i na čtení studentských prací ve formátech doc, docx a pdf, je to vhodný způsob, jak sebou netahat další USB kabel pro přenášení souborů. Tyto formáty lze navíc na této čtečce zobrazit i bez převodu do jiného formátu - sice to má své mouchy (chybí přiblížení v pdf při zobrazení naležato), ale je to v řadě případů dostatečně dobře použitelné.
Zároveň se mi i líbilo, že se poměrně často objevuje nový firmware, který přidává další funkčnost. A v neposlední řadě zařízení běží na linuxu a firmware je otevřený, takže se dá upravovat.
Se čtečkou jsem nadmíru spokojen. Funguje svižně a čte se na ní opravdu dobře. Samozřejmě je ale problém s texty pro čtení. Ani tak ne s cizojazyčnými - ty si lze koupit na internetu snadno ze zahraničí, ale s českými. Těch se dá legálně získat poměrně málo, obzvláště současných (pominu-li bakalářské a diplomové práce mých studentů, které pro mne znamenají přečíst řádově tisíc stran ročně) - mezi zajímavé zdroje patří například Městská knihovna v Praze nebo Palmknihy. Vydavatelé však v tomto směru příliš aktivní nejsou. Nu což, budu si kupovat knihy v cizině, stejně je řada zajímavých knih v originále lepší :-)
Jak jsem ale také posléze zjistil, každá čtečka pracuje se standardními formáty pro elektronické knihy (např. EPUB) poněkud odlišně. Takže i když si stáhnu z Městské knihovny v Praze knihy ve formátu EPUB, což je prakticky zazipované HTML, iRiver Story českou diakritiku nezobrazí správně, ačkoliv jsou texty kódovány v unicode.
Hledal jsem, hledal, ale dlouho jsem nebyl schopen rozumně vytvořit EPUB texty se správně zobrazenou češtinou. Pouze ručním zásahem a vložením fontů do EPUBu. To sice funguje bez ohledu na typ čtečky, ale je to zdlouhavé, složité a každá kniha pak znovu obsahuje fonty prakticky zbytečně (zvlášť, když si je převádím do tohoto formátu sám). U jiných čteček většinou existoval jednodušší způsob - komfortní konverze pomocí programu Calibre s patřičným nastavením - především díky uvedení správné cesty pro použití jiných než standardních fontů.
Nakonec jsem na řešení i na iRiver Story přišel. Díky komunitě OpenInkPot, která analyzovala firmware použitý v této čtečce jsem objevil fungující postup a umístění složky fontů:
V popisu svých zkušeností se čtečkou budu dále pokračovat, už se těším, až sám nějaké výukové texty pro použití ve čtečce vytvořím - myslím si, že je to začátek smysluplného studia z elektronických textů :-)
Dlouho jsem vybíral. Přemýšlel jsem o Kindle, především kvůli použití jiné zobrazovací technologie než je podsvícený LCD displej (který má iPad, iPhone a notebooky). Přece jenom jsem chtěl mít možnost číst i venku a výdrž na baterie cca 9000 otočení stránek je také výborná vlastnost - dobíjet a hlídat další zařízení, když mám iPhone, se mi opravdu moc nechce.
Nakonec mne ale zlákal iRiver Story (koupil jsem zde). Je podobný jako Kindle, ale narozdíl od něj se dá koupit v ČR s dvouletou zárukou a má slot na SD karty. Vzhledem k tomu, že čtečku využívám i na čtení studentských prací ve formátech doc, docx a pdf, je to vhodný způsob, jak sebou netahat další USB kabel pro přenášení souborů. Tyto formáty lze navíc na této čtečce zobrazit i bez převodu do jiného formátu - sice to má své mouchy (chybí přiblížení v pdf při zobrazení naležato), ale je to v řadě případů dostatečně dobře použitelné.
Zároveň se mi i líbilo, že se poměrně často objevuje nový firmware, který přidává další funkčnost. A v neposlední řadě zařízení běží na linuxu a firmware je otevřený, takže se dá upravovat.
Se čtečkou jsem nadmíru spokojen. Funguje svižně a čte se na ní opravdu dobře. Samozřejmě je ale problém s texty pro čtení. Ani tak ne s cizojazyčnými - ty si lze koupit na internetu snadno ze zahraničí, ale s českými. Těch se dá legálně získat poměrně málo, obzvláště současných (pominu-li bakalářské a diplomové práce mých studentů, které pro mne znamenají přečíst řádově tisíc stran ročně) - mezi zajímavé zdroje patří například Městská knihovna v Praze nebo Palmknihy. Vydavatelé však v tomto směru příliš aktivní nejsou. Nu což, budu si kupovat knihy v cizině, stejně je řada zajímavých knih v originále lepší :-)
Jak jsem ale také posléze zjistil, každá čtečka pracuje se standardními formáty pro elektronické knihy (např. EPUB) poněkud odlišně. Takže i když si stáhnu z Městské knihovny v Praze knihy ve formátu EPUB, což je prakticky zazipované HTML, iRiver Story českou diakritiku nezobrazí správně, ačkoliv jsou texty kódovány v unicode.
Hledal jsem, hledal, ale dlouho jsem nebyl schopen rozumně vytvořit EPUB texty se správně zobrazenou češtinou. Pouze ručním zásahem a vložením fontů do EPUBu. To sice funguje bez ohledu na typ čtečky, ale je to zdlouhavé, složité a každá kniha pak znovu obsahuje fonty prakticky zbytečně (zvlášť, když si je převádím do tohoto formátu sám). U jiných čteček většinou existoval jednodušší způsob - komfortní konverze pomocí programu Calibre s patřičným nastavením - především díky uvedení správné cesty pro použití jiných než standardních fontů.
Nakonec jsem na řešení i na iRiver Story přišel. Díky komunitě OpenInkPot, která analyzovala firmware použitý v této čtečce jsem objevil fungující postup a umístění složky fontů:
- Do složky fonts v hlavní paměti Story se nahrají příslušné nové unicode fonty - já používám například Droid Serif (lze stáhnout zde), tj. zkopíroval jsem si tam soubory DroidSerif-Regular.ttf, DroidSerif-Italic.ttf, DroidSerif-BoldItalic.ttf a DroidSerif-Bold.ttf. Tyto fonty se dobře čtou na elektronických displejích - není však problém například použít i Times New Roman.
- V Calibre je potřeba nastavit v možnostech převodu do formátu EPUB Extra CSS, pro výše uvedené fonty například následovně:
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: normal;
font-style: normal;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Regular.ttf);
}
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: bold;
font-style: normal;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Bold.ttf);
}
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: normal;
font-style: italic;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-Italic.ttf);
}
@font-face {
font-family: serif;
font-weight: bold;
font-style: italic;
src: url(res:///mnt/MOVIFAT/font/DroidSerif-BoldItalic.ttf);
}
body, p {
font-family: serif !important;
line-height: 125%;
margin-top: 6pt;
} - Poté stačí překonvertovat zdrojový text na EPUB a čeština by měla fungovat tak, jak se patří (pozná-li Calibre kódování češtiny u zdrojového dokumentu). Se všemi výhodami formátu EPUB, jako je například rychlost zobrazení a změna velikosti textu.
V popisu svých zkušeností se čtečkou budu dále pokračovat, už se těším, až sám nějaké výukové texty pro použití ve čtečce vytvořím - myslím si, že je to začátek smysluplného studia z elektronických textů :-)
29.3.10
Jsou vysoké odměny zabíjákem inovací a tvořivosti?
Na blogu Lemonade (díky!) jsem narazil na hodně zajímavé video z TEDu o motivaci a tvořivosti. Je opravdu inspirativní - je v něm poukazováno na to, jak vidina velké odměny v podstatě působí při řešení úloh vyžadujících myšlení a tvořivost kontraproduktivně a zhoršuje výsledek.
Zajímavé jsou příklady, které Dan Pink ve své přednášce uvádí. Mimo obligátního Google a možnosti je zaměstnanců pracovat na svých vlastních projektech, zmiňuje i americkou firmu, která nemá vůbec žádnou stanovenou pracovní dobu.
Proč to podle něj funguje? Protože vnější stimulace (odměna) je úspěšně nahrazena motivací vnitřní. A aby to fungovalo, je potřeba cukr a bič nahradit autonomií, mistrovstvím a smysluplností.
Když tak nad tím uvažuji, přijde mi, že je to totéž při vzdělávání. Už J. A. Komenský říkal, že "žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit." A skrze tři výše uvedené aspekty nejspíš vede cesta:
Chceme-li tedy budovat znalostní společnost, asi by bylo záhodno přehodnotit to, jak by vůbec mělo vzdělávání fungovat. A změnit pravidla, nejen v odměňování. Co si o tom myslíte vy?
Zajímavé jsou příklady, které Dan Pink ve své přednášce uvádí. Mimo obligátního Google a možnosti je zaměstnanců pracovat na svých vlastních projektech, zmiňuje i americkou firmu, která nemá vůbec žádnou stanovenou pracovní dobu.
Proč to podle něj funguje? Protože vnější stimulace (odměna) je úspěšně nahrazena motivací vnitřní. A aby to fungovalo, je potřeba cukr a bič nahradit autonomií, mistrovstvím a smysluplností.
Když tak nad tím uvažuji, přijde mi, že je to totéž při vzdělávání. Už J. A. Komenský říkal, že "žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit." A skrze tři výše uvedené aspekty nejspíš vede cesta:
- dává-li vyučovaná látka studentům smysl, budou k ní přistupovat aktivněji a se zájmem,
- budou-li mít při učení se dostatečnou autonomii, mohou dělat chyby, experimentovat a užívat si to,
- a mistrovství je záležitost postojů - ochoty se neustále zlepšovat a pracovat na sobě.
Chceme-li tedy budovat znalostní společnost, asi by bylo záhodno přehodnotit to, jak by vůbec mělo vzdělávání fungovat. A změnit pravidla, nejen v odměňování. Co si o tom myslíte vy?
26.3.10
Kam směřuje retailing na internetu?
Před nedávnem jsem se zde v jednom příspěvku zabýval multikanálovým retailingem. A troufnul jsem si trochu zaspekulovat v této souvislosti o dalším vývoji retailingu a některých trendech.
Aktuálně se na serveru Internet Retailing objevil článek Sarah Clarkové, který také mapuje trendy v retailingu. Podle tohoto článku budou klíčové v následujících dvou letech tyto záležitosti:
Aktuálně se na serveru Internet Retailing objevil článek Sarah Clarkové, který také mapuje trendy v retailingu. Podle tohoto článku budou klíčové v následujících dvou letech tyto záležitosti:
- multikanálová integrace,
- využívání chytrých mobilních telefonů (např. porovnání cen, elektronické kupony, dodatečné informace z chytrých čárových kódů),
- různé možnosti dodání,
- personalizace,
- ještě širší možnosti výběru,
- sociální média,
- široké využití e-mailingu.
21.3.10
Ceny pro akademiky řešící reálné problémy
Dnes jsem narazil na zajímavý web, který se snaží propojit potenciální řešitele problémů, tj. například akademiky (studenty, pedagogy a výzkumníky), s reálnými problémy, které řeší podnikatelé i neziskové organizace. Je to typicky crowdsourcingová záležitost - organizace zadají problém, členové komunity navrhnou řešení. O tom pak ostatní členové hlasují a vybírají ta nejlepší, která získají cenu - finanční či jinou.
Celá myšlenka se mi moc líbí a myslím si, že by se něco podobného mohlo dít i u nás. Mohl by se tím do určité míry vyřešit problém například bakalářských a diplomových prací, které končí pouze v knihovně a prakticky nepřinesou nic. O zlepšení spolupráce mezi vysoškolskými pedagogy a praxí nemluvě.
Jste z firmy, která má nějaké problémy vhodné k takovémuto přístupu k řešení? Chcete získat pohled někoho zvenčí, kdo není postižen "provozní slepotou"? Vyzkoušejte to a ozvěte se mi.
Celá myšlenka se mi moc líbí a myslím si, že by se něco podobného mohlo dít i u nás. Mohl by se tím do určité míry vyřešit problém například bakalářských a diplomových prací, které končí pouze v knihovně a prakticky nepřinesou nic. O zlepšení spolupráce mezi vysoškolskými pedagogy a praxí nemluvě.
Jste z firmy, která má nějaké problémy vhodné k takovémuto přístupu k řešení? Chcete získat pohled někoho zvenčí, kdo není postižen "provozní slepotou"? Vyzkoušejte to a ozvěte se mi.
20.3.10
100 nápadů pro psaní blogů
Chuck Frey před pár dny uveřejnil užitečnou myšlenkovou mapu se 100 nápady pro psaní blogu.
Jednotlivé nápady jsou tématicky seskupeny do kategorií, jako jsou - recyklace minulého obsahu, budování komunity, užitečnost, odlišná hlediska, multimédia, výzkum, získání pozornosti nebo nalezení inspirace.
V jednotlivých kategoriích pak lze nalézt zcela konkrétní nápady. Například se mi velmi líbí vytváření TOP 10 žebříčků, recenze ostatních tématicky spřízněných blogů, knih nebo konferencí, zkombinování protichůdných hledisek do jednoho příspěvku atd.
Zkuste se zahloubat do tohoto návodu sami. A máte-li vlastní postřehy a zkušenosti, dejte je sem vědět. Já se určitě budu snažit ve svých dalších příspěvcích některé z nápadů využít :-)
Jednotlivé nápady jsou tématicky seskupeny do kategorií, jako jsou - recyklace minulého obsahu, budování komunity, užitečnost, odlišná hlediska, multimédia, výzkum, získání pozornosti nebo nalezení inspirace.
V jednotlivých kategoriích pak lze nalézt zcela konkrétní nápady. Například se mi velmi líbí vytváření TOP 10 žebříčků, recenze ostatních tématicky spřízněných blogů, knih nebo konferencí, zkombinování protichůdných hledisek do jednoho příspěvku atd.
Zkuste se zahloubat do tohoto návodu sami. A máte-li vlastní postřehy a zkušenosti, dejte je sem vědět. Já se určitě budu snažit ve svých dalších příspěvcích některé z nápadů využít :-)
19.3.10
Pivo pro ženy
Každý rok obvykle touto dobou nechávám řešit studenty v předmětu Spotřební chování případovou studii na téma pivo pro ženy.
Z hlediska pohlaví ženy mezi našimi studenty převažují, obvykle tedy dokáží poměrně rychle (během 10 minut) identifikovat základní znaky, které by takové pivo mělo mít.
Výsledky bývají téměř ideálně konzistentní každým rokem a je snadné je předvídat. Typicky to jsou následující charakteristiky:
Ale to je samozřejmě pouze jedna část lekce, kterou se tímto snažím v rámci spotřebního chování předat. Mnohem důležitější než to, jak by mělo pivo pro ženy vypadat, je položení samotné otázky. Proč vlastně pivo pro ženy nevidíme kolem sebe běžně v obchodech? Jak je to možné, že my, takový národ pivařů, si dosud tak významné cílové skupiny nevšímá? Nebudu spekulovat o tom, že pivo vaří pouze muži. I mezi studentkami se objevují takové, které jsou se současným stavem spokojené. Příčina tedy bude spočívat zřejmě v něčem jiném.
Myslím si, že je to dáno stereotypy, které rámují naše vnímání a přemýšlení o pivu. A jakýchkoliv produktech obecně. Pivo máme automaticky spojené s muži. A jinak se o tom většinou ani nesnažíme uvažovat. Stačí se podívat na reklamy.
A jakmile někde existují stereotypy, usměrňují naše myšlení. To je někdy výhoda, chceme-li komunikovat za pomoci zkratek v kontextu, ale někdy může být naopak výhodou stereotypy překonávat. Docílíme totiž překvapení. A od překvapení je krůček k emocím. A od emocí je krůček ke vztahu.
Příkladem úspěšných narušení stereotypů je třeba Dr. House nebo Shrek. Kdo si myslíte, že nabourává stereotypy v případě piva? A není to náhodou v Česku tabu? :-)
Z hlediska pohlaví ženy mezi našimi studenty převažují, obvykle tedy dokáží poměrně rychle (během 10 minut) identifikovat základní znaky, které by takové pivo mělo mít.
Výsledky bývají téměř ideálně konzistentní každým rokem a je snadné je předvídat. Typicky to jsou následující charakteristiky:
- láhev 0,25 - 0,33 l,
- designově vyvedená etiketa a sklenice,
- nižší obsah alkoholu,
- zdůraznění pozitivních zdravotních účinků, příp. obohacení o další zdraví prospěšné látky,
- ovocné příchutě.
Ale to je samozřejmě pouze jedna část lekce, kterou se tímto snažím v rámci spotřebního chování předat. Mnohem důležitější než to, jak by mělo pivo pro ženy vypadat, je položení samotné otázky. Proč vlastně pivo pro ženy nevidíme kolem sebe běžně v obchodech? Jak je to možné, že my, takový národ pivařů, si dosud tak významné cílové skupiny nevšímá? Nebudu spekulovat o tom, že pivo vaří pouze muži. I mezi studentkami se objevují takové, které jsou se současným stavem spokojené. Příčina tedy bude spočívat zřejmě v něčem jiném.
Myslím si, že je to dáno stereotypy, které rámují naše vnímání a přemýšlení o pivu. A jakýchkoliv produktech obecně. Pivo máme automaticky spojené s muži. A jinak se o tom většinou ani nesnažíme uvažovat. Stačí se podívat na reklamy.
A jakmile někde existují stereotypy, usměrňují naše myšlení. To je někdy výhoda, chceme-li komunikovat za pomoci zkratek v kontextu, ale někdy může být naopak výhodou stereotypy překonávat. Docílíme totiž překvapení. A od překvapení je krůček k emocím. A od emocí je krůček ke vztahu.
Příkladem úspěšných narušení stereotypů je třeba Dr. House nebo Shrek. Kdo si myslíte, že nabourává stereotypy v případě piva? A není to náhodou v Česku tabu? :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)